| Hlavní stránka | Kniha návštěv | Seznam rubrik | Rozšířené hledání |
Vyberte si prosím

Sesterský web
sesterský web Lomy Amerika

O jeskyních
Jsou lidskými výtvory a napodobeninami jeskyní skutečných, mohou být objekty stavebními, ve zdivu, nebo důlními, jako dutiny v hornině. Nejstar?í z umělých jeskyní byly u nás budovány v renesanci. Příkladem mů?e být "grotta" v Císařském mlýně v pra?ské stromovce, nebo ji? zbouraná "krápníková jeskyně" při Rudolfově letohrádku u bývalého Bubenského dvora v Praze - Hole?ovicích.

Bohatě bylo roz?ířeno budování těchto umělých jeskyní v baroku. Klasickou je "grotta" vedle lod?ie Vald?tejnského paláce v Praze, s ní? stylově souvisí celá ohradní zeď zahrady vůči Letenské ulici, která je celá pokryta umělými krápníky, a protkaná sítí chodeb s vyhlídkovými otvory do zahrady.

Vět?ina z těchto "grott" tvořila přechod zámecké architektury do zahradního areálu. Typickými jsou otevřené portály umělých jeskyní v Kroměří?ském zámku. Podle literárních pramenů byly dokonce pro takovouto jeskyni v Lednici vylamovány ve Sloupských jeskyních v Moravském krasu pravé krápníky.

Některé tyto stavby jsou ve formě zahradních pavilonů s upraveným vnitřkem, působícím jako jeskynní prostředí. Příkladem slou?í pavilon v Květné zahradě v Kroměří?i, nebo uzavřená kaple či pavilon ve Vojanových sadech na Malé straně v Praze. Často se vyskytují pouze dekorační jeskynní prvky, z nejpěkněj?ích lze uvést zámek Trója v Praze, Vrtbovskou zahradu, Michnovský palác v Praze, zámek ve starých Kestřanech u Písku, přízemí Bellarie v Českém Krumlově, zámky v Libochovicích, v Ploskovicích, Klá?terci nad Ohří, Valči a Jirnech.

Jeskynní prostředí bývá také bohatě ztvárněno také v církevních stavbách, zejména českého baroka. Snad nejhezčím příkladem je kaple sv. Maří Magdalény nad ?elezorudnými doly v Mní?ku pod Brdy. Nejhojněj?í jsou u nás interiérové imitace jeskyně se zjevením Panny Marie Lurdské, zvlá?tě zdařilá je v kostele sv. Vor?ily na Národní třídě v Praze, vyskytují se v?ak i přímo v terénu, v polích a lesích, například v lese nedaleko Konstantinových lázní. Podobného charakteru jsou skalní niky (areál bývalého klá?tera v Rajhradu, nebo ve skále v ?ivoho?ti v Povltaví, nika z balvanů u obce rajhrad u Brna).

Příklad jeskyně z nastupujícího romantismu najdeme v anglickém parku u zámku ve Veltrusích, kde jde o stavbu obrovité tunelovité jeskyně na imitované podzemní říčce s dal?ím systémem dutin, men?ího rozsahu je pak umělá romantická jeskyně v zahradě vr?ovické Grébovky v Praze.

Umělé jeskyně budované v podzemí

Svým tvarem nebo průběhem jeskyně připomínají, ale nejsou tvořeny úmyslně jako napodobeniny jeskyní. Jsou to různé chodby, ?achty, sklepy, krypty, katakomby v hornině nebo ve zdivu, kde valené klenby, křivolaký průběh a zdánlivě chaotické uspořádání připomíná jeskynní systémy.

Rozsáhlé krypty má mnoho kostelů v Praze, (Panny Marie v Karmelitské ulici) a jinde (Blahoslavené Zdislavy v Jablonném v Podje?těří, sv. Havla v Poříčí nad Sázavou, Jezuitský kostel v Klatovech, sv. Mikulá?e v Jaroměři, sv. Bartoloměje v Kolíně, a jinde).

Z hradních staveb tohoto druhu je zajímavá napou?těcí vodní ?tola z údolí potoka do karl?tejnské studny. Některé hrady jsou podzemím částečně tvořeny, nebo na ně navazují. Například hrad Sloup u Nového Boru, Frýd?tejn a Valečov v Českém ráji, hrad Pařez nebo podzemní chodby a soustava vězení hradu Sovince u Rýmařova. Skalním hradem jsou známé Drábské světničky v Českém ráji. Zachovalé podzemí má i hrad Gut?tejn u Konstantinových lázní, a skalní ma?tal hradu Kra?ov u Kralovic. Z renesančních staveb doprovází podzemní prostory hrad Nelahozeves.

Umělé jeskyně a sklepy

Tento materiál (informace o konkrétních místech a lokalitách v tomto článku ) zpracován z knihy Jeskyně a propasti v Československu.

Fascinuje nás opatrný přístup osob, které mají k tomu hodně co říci, je to snad proto, aby výrazně nevybočovali z obecného skeptického mínění, ?e ?ádné chodby nebyly z hradů budovány, nato? z obyčejných kostelů, mysliven, stavení rychtářů, a podobně. Kdo by tak náročné podzemní stavby financoval a hlavně: kdo by je budoval.

V uvedené knize se nám líbí alespoň kulantní vyjádření "Navzdory hojným pověstem na?e hrady tajnými chodbami příli? neoplývají. Spí?e jde o neověřené legendy..." Toto vyjádření se nám líbí, proto?e to tak skutečně alespoń v na?í zemi je, a toto vyjádření je decentní, ale přitom určité mno?ství chodeb nevylučuje. Při snaze o klasifikaci četnosti výskytu chodeb z hradů obecně, také zále?í na úhlu pohledu, proto?e můj dobrý a blízký přítel Karel Pokorný, autor knihy "Hrad a chodba tajná", člen kasteologické společnosti v Praze, je zhýčkaný četností chodeb hradů ve Francii a předev?ím ve ?panělsku. Tedy chodeb přímo "tajných", vybudovaných skutečně za účelem krytého a bezpečného úniku z napadeného objektu, chodeb, jejich? vchod je umně zakomponován v nábytku ve stěně, nebo v silné noze stolu, a pak lze teprve pochopit, i v oné knize, proč tvrdí, ?e "u nás ?ádné chodby nejsou". Má pravdu, tohoto typu určitě ne, navíc by ani takto v nábytku a podobně zachované vstupy do chodeb nevydr?ely. V?e je obyčejně přesouváno, ne-li přímo rozkradeno, a odkrytý vstup by minulý re?im hodně rychle zabetonoval, aby to náhodou neposlou?ilo vniku úhlavního nepřítele a schovávání se a přesunu ?piónů. Smutných příkladů je dost, třeba jeden markantní za ostatní, kdy nechali zbořit v obci Klá?ter starý a veliký klá?ter připojený ke kostelu, aby se náhodou v onom klá?teře neukrývali zvědové. Hor?í je, ?e se u těchto tvrzení, ?e chodby nejsou, nerozli?í, jaké chodby jsou tu na mysli. Ty pravé tajné, typu francouzských a ?panělských, které mají vybudované nástrahové systémy ná?lapné, různá propadli?tě a skluzavky a pasti proti nepříteli těchto nástrah neznalému, tu nejspí?e skutečně nejsou. Ale ostatní chodby ano. Bě?ně se setkáváme s ra?enou chodbou, ra?enou i v rostlé skále - ?tolou,která měla účel odvodňovací, odpadní, nebo i přítokový. Je samozřejmé, ?e vět?inou měly ony chodby u? kvůli správě, revizím, či?tění a údr?bě takový profil, aby se v nich bylo mo?né přiměřeně pohybovat, a byly tedy pou?itelné i pro případný únik z objektu.

Nyní ale zpět k umělým jeskyním. Jeskynním dutinám podobné chodby se nachází pod zámkem v Kokoříně, pod zámkem Nelahozevsí, a dal?ími. Zato v?ak oblast České křídové tabule, která byla obzvlá?tě vhodná k hloubení podzemních prostor, je takřka přeplněna různými slujemi, podzemními sklepeními, skalními obydlími a podobnými podzemními díly. V mnohých údolích byly celé skupiny prostor připomínajících jeskyně buď sklepeními, nebo i obytnými místnostmi sousedních povrchových staveb. Usedlosti, mlýny i chalupy tak bě?ně roz?iřovaly u?itkové prostory nebo obytný prostor za stavbou přilepenou ke skalám. Takovým příkladem mů?e být mlýn Palác u Tubo?e.

Značné části podzemních prostor chybí zdánlivě nějaký účel, jsou prostě vyhloubeny v poddajné skále jako němý svědek dávného lidského úsilí, bláhovosti či sklonu k romantizmu. Takovými jsou Vávrva?kova jeskyně u Bezdědic, jeskyně u Obrazenic, pod Máchovou skalou, jeskyně Nedamy v Kokořínském dole, sluj Českých bratří na Osta?i, sluj ve Vidimském dole, skalní obydlí v Horce pod Je?tědem, Rusalčina jeskyně v Pavlině údolí u Chřibské Kamenice, jeskyně Skřítků pod Sokolím vrchem u Ludvíkovic u Děčína, nebo jeskyně Komora pod Malým sto?cem u Jedlové.

Vyvrcholením tvorby umělých jeskyní je jeskyně Kácelka u Liběchova s reliéfy k bajkám Goethovým, a Blanická jeskyně v Rudce u Kun?tátu se sochami sv. václava a blanických rytířů.

Jeskynní prostory mnohdy připomínají i městská podzemí a katakomby, hloubené, nebo stavěné za účelem obranným i u?itkovým. Nejrozsáhlej?í má město Tábor, Litoměřice, Znojmo a Mohelno. Pevnostníchodby Josefova dosahují délky dokonce mnoha desítek kilometrů. Podzemní katakomby vázané na městská sídli?tě jsou vět?inou tvořeny různě pospojovanými sklepy. V některých případech mají středověký základ a vyskytují se porůznu v Praze, Brně, Olomouci, Jihlavě, Plzni a Bene?ově.

Posledním typem podzemních prostor, které svým průběhem a někdy i tvarem připomínají jeskyně, jsou historická důlní díla. Jsou to stovky opu?těných ?tol a ?achet, kterými oplývají zejména Krkono?e a Podkrkono?í, Hrubý a Nízký Jeseník, Oderské vrchy...

Vodní tunely (připomínající jeskyně) nacházíme v ?imrovicích v Oderských vr?ích (k plavení dřeva pod Kozím hřbetem) nebo v Pertolticích pod Ralskem (průrva Ploučnice skalní roklí s tunelem).

Tradičně jsou za umělé jeskyně označovány důlní chodby pod Radobýlem (?tola richard), několik kilometrů dlouhá sple? starých dobývek písku pod Prosekem v Praze 9, men?í podobný systém pod Strahovem, na Vidouli, v Motole, Hloubětíně, a Kyjích u Prahy, dnes se zasypanými vchody. Tyto prostory mají vedle toho, ?e jsou pozoruhodnými lidskými výtvory, dnes ji? význam jako atraktivní technické památky. Je?tě v padesátých letech byly volně přístupné, dnes s rozvojem výstavby sídli?? (Prosek) a jiné investiční výstavby se dostaly do centra osídlení, a proto byly z bezpečnostních důvodů uzavřeny a tak prakticky trvale znepřístupněny.

Podobné tunelovité prostory men?ích rozměrů v pískovcích mů?eme je?tě dnes vidět u Velenic východně od České Lípy (tzv. Pusté kostely, ve star?í literatuře té? Psí kostely, nebo Husovy kostely) a ojedinělé dutiny ve skalních městech Dokeské pahorkatiny.

Tolik zejména materiály Franti?ka Skřivánka ze jmenované knihy.
Podzemí - je skutečně velice obsáhlé téma, a nás zajímají v podstatě v?echny typy podzemí, předev?ím to členitěj?í, tajemněj?í, tajněj?í a zvlá?tněj?í. Umělé jeskyně mezi ně rozhodně patří také, zajímavý, nejasný a záhadný bývá vět?inou i jejich pravý nebo původní účel, nejednou opředený rou?kou pestrých pověstí pod rou?kou tajemství. Samozřejmě i vý?e jmenovaná se budeme postupně sna?it nav?tívit a dokumentovat a vyhodnocovat i po stránce zbytkových energií po případných místních rituálech nebo negativních událostech, usmiřovat a oči??ovat je a zji??ovat jejich zdravotní vliv.

Převzato z www.agartha.cz


( Celý článek! | Autor: Jan Žák | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )
Vydáno dne 12. 02. 2004 (3356 přečtení)
Tento server byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému.