Pověsti Jihlavského podzemí

Autor: Jan Žák (email@janzak.cz), Téma: Město Jihlava a jeho podzemí
Vydáno dne 20. 10. 2007 (1306 přečtení)




Dle vyprávění starých pamětníků jakýsi vojín C. K. 81. pěšího pluku se vrátil ze zábavy v restauraci Na slunci do kasáren v poněkud podnapilém stavu. V šeru chodeb bývalého kláštera si spletl cestu a místo do své ubikace zamířil k podzemním chodbám. Jejich labyrintem se dostal až pod kostel sv. Ignáce, kde s hrůzou zjistil, že se nachází v hrobce. Pohled na mumifikovaná těla mnichů způsobil, že vojín okamžitě vystřízlivěl a zděšen se vrhl zpět do chodeb, zabloudil však a teprve druhý den se mu podařilo najít cestu zpět.

Nejedna veselá i smutná příhoda se udála pod klenbou těchto chodeb a prostor.

Dle vyprávění starých pamětníků jakýsi vojín C. K. 81. pěšího pluku se vrátil ze zábavy v restauraci Na slunci do kasáren v poněkud podnapilém stavu. V šeru chodeb bývalého kláštera si spletl cestu a místo do své ubikace zamířil k podzemním chodbám. Jejich labyrintem se dostal až pod kostel sv. Ignáce, kde s hrůzou zjistil, že se nachází v hrobce. Pohled na mumifikovaná těla mnichů způsobil, že vojín okamžitě vystřízlivěl a zděšen se vrhl zpět do chodeb, zabloudil však a teprve druhý den se mu podařilo najít cestu zpět.

Armády se týká i další příběh, který se odehrál za první republiky. Když se v bývalé kavárně Central začaly záhadným způsobem ztrácet láhve nejlepšího uherského vína, zjistil majitel po dlouhém pátrání, že jeho sklep má přímé spojení podzemím se sklepením pod kasárnami. Vojáci pronikli do podzemních chodeb, kde podnikali dlouhou plavbu na neckách až do sklepa pod kavárnou, kde si zdarma vylepšovali těžký vojenský život. Kavárník instalovat do chodby mříž a od těch dob se mu již žádné víno neztrácelo.

V roce 1523 postihl Jihlavu zhoubný požár a mnoho obyvatel zůstalo bez přístřeší. Ti chudší, kteří neměli prostředky na výstavbu nových domů, bydleli v podzemí, když si zde zhotovili topeniště. Tak prožili části podzimu, celou zimu a jaro.

Roku 1529 se podle kronikáře jakýsi tovaryš zamiloval do své mistrové a udržoval s ní hříšný poměr. Aby se zbavili starého mistra, který jim v lásce překážel, zabili jej a zakopali hluboko v podzemí. Zločin však brzy vyšel najevo, oba pachatelé se na mučení plně doznali a byli souzeni jihlavským právem. Rozsudek nad nimi vynesený byl velmi krutý, jak bylo tehdy zvykem. Oba byli naloženi na hnojný vůz, se kterým se kat projížděl po náměstí. Když dojeli k domu, kde byl zločin spáchán, byli oba trháni rozžhavenými kleštěmi. Odtud byli převezeni na Šibeniční vrch, kde byla žena zaživa zahrabána a probodena ostrým kůlem. Muži pak byli zpřelámány údy a byl vpleten do kola.