Sanace aneb muselo to být?

Autor: Jan Žák (email@janzak.cz), Téma: Město Jihlava a jeho podzemí
Vydáno dne 20. 10. 2007 (1217 přečtení)




Po dokončení mapování byl proveden hydrogeologický průzkum. Do chodeb se vypravili svazarmovští potápěči, už po prvních sestupech se prokázalo, že je to jeden z nejobtížnějších úkolů, jaký kdy žabí muži dostali. Sami o tom říkali: "V chodbách je tma, pro zvýšený kal nepomáhá osvětlování, ve vodorovných chodbách nemáme nad sebou volnou hladinu, navíc jsou chodby někde tak úzké, že se v nich nemůžeme otočit, navíc hrozí další závaly." Po průzkumu potápěčů byla odčerpána voda, provedeno dodatečné zakreslení do map, pod povrch sestoupili geologové a když ti řekli svoje, byl vypracován projekt sanace. Nahlédněme nyní do něj ve stručnosti.


Po dokončení mapování byl proveden hydrogeologický průzkum. Do chodeb se vypravili svazarmovští potápěči, už po prvních sestupech se prokázalo, že je to jeden z nejobtížnějších úkolů, jaký kdy žabí muži dostali. Sami o tom říkali: "V chodbách je tma, pro zvýšený kal nepomáhá osvětlování, ve vodorovných chodbách nemáme nad sebou volnou hladinu, navíc jsou chodby někde tak úzké, že se v nich nemůžeme otočit, navíc hrozí další závaly." Po průzkumu potápěčů byla odčerpána voda, provedeno dodatečné zakreslení do map, pod povrch sestoupili geologové a když ti řekli svoje, byl vypracován projekt sanace. Nahlédněme nyní do něj ve stručnosti.

Vypracování projektové dokumentace řeší zajištění podzemních chodeb druhých a třetích pater. Pro vypracování bylo použito situačních nákresů. Ústavu geodézie a kartografie v Brně v měřítku 1:200, příčných profilů v měřítku 1:100 a vlastní prohlídka projektanta. Tyto podzemní prostory jsou převážně vyraženy v žulo-rulovém zvětralém podloží, místy až do štěrkopískového pokryvu. V rostlé hornině je však ponechána jen menší část chodeb, většina jich je obezděna cihlou, která však již není ve vyhovujícím stavu. Cihelné obezdívky staticky nevyhovují tlakům nesoudržného prostředí, v němž jsou chodby vybudovány. Mnohde se v chodbách vyskytuje voda, kterou je třeba z chodeb odvést do odvodňovacího systému.

Podzemní prostory jsou ve většině případů znečištěné odpadním materiálem a zanesené nečistotami. Je třeba před vlastni rekonstrukcí chodby vyčistit a materiál odvést. Tam, kde jsou v současné době cihelné překážky a závaly odstranit. Mezi chodbami jednotlivých domů jenž nejsou navzájem spojeny, budou provedeny průrazy v průchozí šířce nejméně 115 cm. Měřiči, kteří chodby zaměřovali, se mnohdy nechali odradit cihelnými přepážkami či zarovnanými čely chodeb, takže pravděpodobně bude rozsah podzemních prostor po otevření těchto přepážek větší. Tyto prostory budou zahrnuty do projektu dodatečně po zaměření. Před započetím zajišťovacích prací je nutno zajistit podzemní prostory proti eventuálnímu pádu horniny v porušených úsecích s ohledem na bezpečnost pracujících.

Způsob rekonstrukce: vzhledem k trvalému nedostatku mrazuvzdorných cihel P 200, bude veškerá výztuž podzemních chodeb betonová, a to průchozí chodby z betonu prostého 8170. Tyto chodby budou mít světlou šířku 90,115 a 140cm a tloušťku stěn, jakož i klenby 30cm. Klenby jsou navrženy půlkruhové, minimální světlá výška bude 150cm u krátkých a slepých chodbiček, průměrná výška průchozích chodeb bude činit 170cm. Podzemní prostory, menší výklenky anebo chodby menší kubatury, které nejsou průchozí a nejsou výškově utopeny, mohou být plně založeny v celém profilu betonem B60 a proložením 1/3 kamene. V těchto místech, kde se nacházejí 2 chodby nad sebou, je nutno nejdříve rekonstruovat spodní chodbu, která bude před započetím dřevěnou výztuží. K rekonstrukci dolní chodby bude třeba přistupovat opatrně, aby se při kopání základových rýh neporušil mezistrop. Stávající schodiště, většinou u vstupů, které jsou ve špatném stavu, bude nutné vyspravit, nebo případně provést celé nové.

Čela, uzavírající konce chodeb a výklenků budou l5cm silné a oddělené lepenkou od ostatních stěn. V těch místech, kde byla vyzdívka stěn i klenby provedena již dříve, a je v dobrém stavu, rekonstrukce se provádět nebudou.

Podlaha počvy bude upravena betonovou mazaninou l0 cm silnou, a betonu B105. Tam, kde se vyskytuje voda, bude odvodněna monolitickou stružkou o rozměrech l5xl5cm k odvodňovacímu kanálu samospádem, nebo k čerpací jímce, jež bude umístěna na nejníže položeném místě podzemních prostor. Čerpací jímky budou rozměrů 50x50x50cm o tloušťce stěn l5cm a pokryty lehkou mříží s rámem.

Veškeré probírky jak stropů, boků a počvy budou prováděny bez použití trhacích prací. Odvodnění bude zajištěno svedením vody do nejnižších míst a v případě potřeby odčerpáváním přes první patro nebo bývalou dopravní šachticí.

Větrání bude v podstatě přirozené, proto dojde k průrazům mezi chodbami jednotlivých domů druhého patra. Uvažuje se jednak s větráním přes 1 suterény domů(aby byl průtah větrů podzemím co nejlepší,zajišťovací dveře mezi 1 a 2 patrem budou provedeny mříží), jednak pomocí stávajících větracích komínů, které je nutno upravit, vyčistit a zachovat. Předpokládá se, že tyto úpravy spolu s hladkými stěnami výztuže budou dostačující k odvětrávání podzemí.

K zamezení přístupu nepovolaným osobám do podzemí budou všechny vstupy do 2 podlaží opatřeny železnými uzamykatelnými dveřmi s otvory pro větrání. Otvory budou takového profilu, aby jimi neprolézali hlodavci.

Přístup pro materiál: Přísun materiálu do podzemních prostor malého rozsahu navzájem nepropojených a výškově rozdílných chodeb bude proveden přes 1 patra příslušných domů pomocí sklepních okének. Pouze vyjímečně bude prováděna doprava materiálu po schodištích z povrchu do podzemí.

Rozsáhlé prostory budou k tomuto účelu zpřístupněny přímo z povrchu šachticemi dvou typů. Prvním typem budou obdélníkové šachtice o průměru 180/160cm. Stěny šachtice budou zpevněny tak, aby podzemí trvale zpřístupnily. Ohlubeň šachtice bude opatřena odnímatelným poklopem z betonových prefabrikátů. Ty budou opatřeny cementovou mazaninou proti vnikání vody do podzemí. Prostor nad šachticí bude zadlážděn a uveden do původního stavu. Pro případné kontroly podzemí bude sloužit pro vstup vedle šachtice otvor, opatřený železným kruhovým poklopem a pro snadný přístup budou na stěnách zabudovány železné stoupačky. Šachtice druhého typu jsou navrženy kruhového profilu ze skruží II BP5/100. Prostor mezi skruží a čtvercovým výlomem šachtice, který má světlost 1,5m x l,5m, bude zalit hubeným betonem B60. Ohlubeň bude opatřena poklopem ČSN 136315 a na stěně budu vidlicové stoupačky.

Vlastní práce: Doprava materiálu v chodbách je plánována ruční, z povrchu potom šachticí okovem pomocí jeřábu. Pod bočními stěnami budou vyhloubeny a vybetonovány základy, široké 30cm a hluboké 25cm. Za zhotovenými základy bude po ztuhnutí betonu postupně provedeno bednění a betonování opěr. Za opěrami opět bednění a betonování kleneb vždy po takových úsecích, aby nebyla ohrožena bezpečnost pracujících.

Postupně bude vyměřována a odstraňována provizorní výdřeva. Pro betonáž bude použito vysokopecního cementu 350 říčního štěrkopísku a čisté říční vody. Betonová směs bude použita zavlhlá, tvárlivá, bude prováděno řádné dusání, aby nová betonová výztuž dokonale přilnula ke stávající staré cihelné vyztuží, nebo k obnažené hornině. Náležitou péči se musí věnovat dusání betonu u bednění, aby povrch výztuže byl hutný a hladký, neboť po odstranění bednění nebude již nijak upravován Hotové betonové stěny i klenby bude nutno nejméně jeden ošetřovat rozptýlenou vodou, kropením. Projektované zajištění podzemí je možno svým charakterem zařadit mezi zvláštní stavby neboť jakákoliv vada v jejich provedení by mohla způsobit hospodářské škody a ohrozit životy a zdraví lidí. Proto bude nutné provádět pravidelné kontrolní zkoušky veškerého dodávaného materiálu.

Pro skladování stavebního materiálu a výkopku bude používáno ohrazeného staveniště. Oplocení staveniště, zasahujícího do vozovky, musí být opatřeno odrazovým sklem, nebo červeným světlem. Tolik tedy projektová dokumentace, jež nám přiblížila prováděné práce.

O začátku prací přinesla Jiskra 4. ledna 1966 tuto zprávu: "Havarijní stav historického jádra Jihlavy v důsledku poddolování je obecně znám. Záchranné práce spočívají proto zejména v zabezpečení podzemních vyrubaných prostor. Chodby jsou často zavalené a zanesené, vyžadují si různé úpravy na potřebný profil i vyztužení podzemních prostor -většinou betonáží. Takto zajištěné chodby pak zamezují dalšímu pohybu základů staveb a tím narušování, případně řízení domů. Úkolů sanace se ujal iniciativně Geologický průzkum v Jihlavě, který pracuje společně se Závodem. Výstavba kladenských dolů na dvou oddělených místech. Systémy podzemních chodeb skýtají geologům častá překvapení v podobě objevu neznámých podzemních prostor. V předstihu a ještě před dodáním projektu, který vypracuje Rudný projekt v Brně, byly loni v listopadu zahájeny práce na sanaci podzemí v Jihlavě. Ve spodním rohu náměstí Míru se tyčí hora písku a je vymezen manipulační prostor, jež slouží jako skládka i jako prostor pro přípravu betonu pracovníkům Geologického průzkumu. Pod vedením stavebního technika Miloslava Šmída zpřístupnila skupina horníků podzemí pod domy č. 23, 24 a 25 mělkou šachtou a vyztužila již desítky metrů podzemních chodeb betonáží i dostatek zkušeností z důlních prací. V letošním roce bude vyzkoušena na betonáž nástřikem pomocí transportu betonové směsi potrubím vzduchem a tlakové pistole." Tolik tedy okresní noviny Jiskra, Geologický průzkum a Výstavba kladenských dolů pracovali odděleně první ve východní polovině centra, druzí v západní. Pracovat se začalo od jihu a práce postupovaly směrem k severu. Práce probíhaly pomalu, teprve v létě roku 1972 utichly v podzemí pod Jihlavou nastalo ticho. Klid však neměl trvat dlouho. Opět se chodbami ozvaly lidské kroky a hlasy, tentokrát ovšem ne těch, kteří chodby opravují, ale lidí, kteří si podzemí zamilovali celým svým srdcem. Parta postupně měnila název, ale nadšení zůstávalo...