Sanace aneb muselo to být?

Autor: Jan Žák (contact@janzak.cz), Téma: Město Jihlava a jeho podzemí
Vydáno dne 20. 10. 2007 (1475 přečtení)


Po dokončení mapování byl proveden hydrogeologický průzkum. Do chodeb se vypravili svazarmov?tí potápěči, u? po prvních sestupech se prokázalo, ?e je to jeden z nejobtí?něj?ích úkolů, jaký kdy ?abí mu?i dostali. Sami o tom říkali: "V chodbách je tma, pro zvý?ený kal nepomáhá osvětlování, ve vodorovných chodbách nemáme nad sebou volnou hladinu, navíc jsou chodby někde tak úzké, ?e se v nich nemů?eme otočit, navíc hrozí dal?í závaly." Po průzkumu potápěčů byla odčerpána voda, provedeno dodatečné zakreslení do map, pod povrch sestoupili geologové a kdy? ti řekli svoje, byl vypracován projekt sanace. Nahlédněme nyní do něj ve stručnosti.


Po dokončení mapování byl proveden hydrogeologický průzkum. Do chodeb se vypravili svazarmov?tí potápěči, u? po prvních sestupech se prokázalo, ?e je to jeden z nejobtí?něj?ích úkolů, jaký kdy ?abí mu?i dostali. Sami o tom říkali: "V chodbách je tma, pro zvý?ený kal nepomáhá osvětlování, ve vodorovných chodbách nemáme nad sebou volnou hladinu, navíc jsou chodby někde tak úzké, ?e se v nich nemů?eme otočit, navíc hrozí dal?í závaly." Po průzkumu potápěčů byla odčerpána voda, provedeno dodatečné zakreslení do map, pod povrch sestoupili geologové a kdy? ti řekli svoje, byl vypracován projekt sanace. Nahlédněme nyní do něj ve stručnosti.

Vypracování projektové dokumentace ře?í zaji?tění podzemních chodeb druhých a třetích pater. Pro vypracování bylo pou?ito situačních nákresů. Ústavu geodézie a kartografie v Brně v měřítku 1:200, příčných profilů v měřítku 1:100 a vlastní prohlídka projektanta. Tyto podzemní prostory jsou převá?ně vyra?eny v ?ulo-rulovém zvětralém podlo?í, místy a? do ?těrkopískového pokryvu. V rostlé hornině je v?ak ponechána jen men?í část chodeb, vět?ina jich je obezděna cihlou, která v?ak ji? není ve vyhovujícím stavu. Cihelné obezdívky staticky nevyhovují tlakům nesoudr?ného prostředí, v něm? jsou chodby vybudovány. Mnohde se v chodbách vyskytuje voda, kterou je třeba z chodeb odvést do odvodňovacího systému.

Podzemní prostory jsou ve vět?ině případů zneči?těné odpadním materiálem a zanesené nečistotami. Je třeba před vlastni rekonstrukcí chodby vyčistit a materiál odvést. Tam, kde jsou v současné době cihelné překá?ky a závaly odstranit. Mezi chodbami jednotlivých domů jen? nejsou navzájem spojeny, budou provedeny průrazy v průchozí ?ířce nejméně 115 cm. Měřiči, kteří chodby zaměřovali, se mnohdy nechali odradit cihelnými přepá?kami či zarovnanými čely chodeb, tak?e pravděpodobně bude rozsah podzemních prostor po otevření těchto přepá?ek vět?í. Tyto prostory budou zahrnuty do projektu dodatečně po zaměření. Před započetím zaji??ovacích prací je nutno zajistit podzemní prostory proti eventuálnímu pádu horniny v poru?ených úsecích s ohledem na bezpečnost pracujících.

Způsob rekonstrukce: vzhledem k trvalému nedostatku mrazuvzdorných cihel P 200, bude ve?kerá výztu? podzemních chodeb betonová, a to průchozí chodby z betonu prostého 8170. Tyto chodby budou mít světlou ?ířku 90,115 a 140cm a tlou??ku stěn, jako? i klenby 30cm. Klenby jsou navr?eny půlkruhové, minimální světlá vý?ka bude 150cm u krátkých a slepých chodbiček, průměrná vý?ka průchozích chodeb bude činit 170cm. Podzemní prostory, men?í výklenky anebo chodby men?í kubatury, které nejsou průchozí a nejsou vý?kově utopeny, mohou být plně zalo?eny v celém profilu betonem B60 a prolo?ením 1/3 kamene. V těchto místech, kde se nacházejí 2 chodby nad sebou, je nutno nejdříve rekonstruovat spodní chodbu, která bude před započetím dřevěnou výztu?í. K rekonstrukci dolní chodby bude třeba přistupovat opatrně, aby se při kopání základových rýh neporu?il mezistrop. Stávající schodi?tě, vět?inou u vstupů, které jsou ve ?patném stavu, bude nutné vyspravit, nebo případně provést celé nové.

Čela, uzavírající konce chodeb a výklenků budou l5cm silné a oddělené lepenkou od ostatních stěn. V těch místech, kde byla vyzdívka stěn i klenby provedena ji? dříve, a je v dobrém stavu, rekonstrukce se provádět nebudou.

Podlaha počvy bude upravena betonovou mazaninou l0 cm silnou, a betonu B105. Tam, kde se vyskytuje voda, bude odvodněna monolitickou stru?kou o rozměrech l5xl5cm k odvodňovacímu kanálu samospádem, nebo k čerpací jímce, je? bude umístěna na nejní?e polo?eném místě podzemních prostor. Čerpací jímky budou rozměrů 50x50x50cm o tlou??ce stěn l5cm a pokryty lehkou mří?í s rámem.

Ve?keré probírky jak stropů, boků a počvy budou prováděny bez pou?ití trhacích prací. Odvodnění bude zaji?těno svedením vody do nejni??ích míst a v případě potřeby odčerpáváním přes první patro nebo bývalou dopravní ?achticí.

Větrání bude v podstatě přirozené, proto dojde k průrazům mezi chodbami jednotlivých domů druhého patra. Uva?uje se jednak s větráním přes 1 suterény domů(aby byl průtah větrů podzemím co nejlep?í,zaji??ovací dveře mezi 1 a 2 patrem budou provedeny mří?í), jednak pomocí stávajících větracích komínů, které je nutno upravit, vyčistit a zachovat. Předpokládá se, ?e tyto úpravy spolu s hladkými stěnami výztu?e budou dostačující k odvětrávání podzemí.

K zamezení přístupu nepovolaným osobám do podzemí budou v?echny vstupy do 2 podla?í opatřeny ?eleznými uzamykatelnými dveřmi s otvory pro větrání. Otvory budou takového profilu, aby jimi neprolézali hlodavci.

Přístup pro materiál: Přísun materiálu do podzemních prostor malého rozsahu navzájem nepropojených a vý?kově rozdílných chodeb bude proveden přes 1 patra příslu?ných domů pomocí sklepních okének. Pouze vyjímečně bude prováděna doprava materiálu po schodi?tích z povrchu do podzemí.

Rozsáhlé prostory budou k tomuto účelu zpřístupněny přímo z povrchu ?achticemi dvou typů. Prvním typem budou obdélníkové ?achtice o průměru 180/160cm. Stěny ?achtice budou zpevněny tak, aby podzemí trvale zpřístupnily. Ohlubeň ?achtice bude opatřena odnímatelným poklopem z betonových prefabrikátů. Ty budou opatřeny cementovou mazaninou proti vnikání vody do podzemí. Prostor nad ?achticí bude zadlá?děn a uveden do původního stavu. Pro případné kontroly podzemí bude slou?it pro vstup vedle ?achtice otvor, opatřený ?elezným kruhovým poklopem a pro snadný přístup budou na stěnách zabudovány ?elezné stoupačky. ?achtice druhého typu jsou navr?eny kruhového profilu ze skru?í II BP5/100. Prostor mezi skru?í a čtvercovým výlomem ?achtice, který má světlost 1,5m x l,5m, bude zalit hubeným betonem B60. Ohlubeň bude opatřena poklopem ČSN 136315 a na stěně budu vidlicové stoupačky.

Vlastní práce: Doprava materiálu v chodbách je plánována ruční, z povrchu potom ?achticí okovem pomocí jeřábu. Pod bočními stěnami budou vyhloubeny a vybetonovány základy, ?iroké 30cm a hluboké 25cm. Za zhotovenými základy bude po ztuhnutí betonu postupně provedeno bednění a betonování opěr. Za opěrami opět bednění a betonování kleneb v?dy po takových úsecích, aby nebyla ohro?ena bezpečnost pracujících.

Postupně bude vyměřována a odstraňována provizorní výdřeva. Pro betoná? bude pou?ito vysokopecního cementu 350 říčního ?těrkopísku a čisté říční vody. Betonová směs bude pou?ita zavlhlá, tvárlivá, bude prováděno řádné dusání, aby nová betonová výztu? dokonale přilnula ke stávající staré cihelné vyztu?í, nebo k obna?ené hornině. Nále?itou péči se musí věnovat dusání betonu u bednění, aby povrch výztu?e byl hutný a hladký, nebo? po odstranění bednění nebude ji? nijak upravován Hotové betonové stěny i klenby bude nutno nejméně jeden o?etřovat rozptýlenou vodou, kropením. Projektované zaji?tění podzemí je mo?no svým charakterem zařadit mezi zvlá?tní stavby nebo? jakákoliv vada v jejich provedení by mohla způsobit hospodářské ?kody a ohrozit ?ivoty a zdraví lidí. Proto bude nutné provádět pravidelné kontrolní zkou?ky ve?kerého dodávaného materiálu.

Pro skladování stavebního materiálu a výkopku bude pou?íváno ohrazeného staveni?tě. Oplocení staveni?tě, zasahujícího do vozovky, musí být opatřeno odrazovým sklem, nebo červeným světlem. Tolik tedy projektová dokumentace, je? nám přiblí?ila prováděné práce.

O začátku prací přinesla Jiskra 4. ledna 1966 tuto zprávu: "Havarijní stav historického jádra Jihlavy v důsledku poddolování je obecně znám. Záchranné práce spočívají proto zejména v zabezpečení podzemních vyrubaných prostor. Chodby jsou často zavalené a zanesené, vy?adují si různé úpravy na potřebný profil i vyztu?ení podzemních prostor -vět?inou betoná?í. Takto zaji?těné chodby pak zamezují dal?ímu pohybu základů staveb a tím naru?ování, případně řízení domů. Úkolů sanace se ujal iniciativně Geologický průzkum v Jihlavě, který pracuje společně se Závodem. Výstavba kladenských dolů na dvou oddělených místech. Systémy podzemních chodeb skýtají geologům častá překvapení v podobě objevu neznámých podzemních prostor. V předstihu a je?tě před dodáním projektu, který vypracuje Rudný projekt v Brně, byly loni v listopadu zahájeny práce na sanaci podzemí v Jihlavě. Ve spodním rohu náměstí Míru se tyčí hora písku a je vymezen manipulační prostor, je? slou?í jako skládka i jako prostor pro přípravu betonu pracovníkům Geologického průzkumu. Pod vedením stavebního technika Miloslava ?mída zpřístupnila skupina horníků podzemí pod domy č. 23, 24 a 25 mělkou ?achtou a vyztu?ila ji? desítky metrů podzemních chodeb betoná?í i dostatek zku?eností z důlních prací. V leto?ním roce bude vyzkou?ena na betoná? nástřikem pomocí transportu betonové směsi potrubím vzduchem a tlakové pistole." Tolik tedy okresní noviny Jiskra, Geologický průzkum a Výstavba kladenských dolů pracovali odděleně první ve východní polovině centra, druzí v západní. Pracovat se začalo od jihu a práce postupovaly směrem k severu. Práce probíhaly pomalu, teprve v létě roku 1972 utichly v podzemí pod Jihlavou nastalo ticho. Klid v?ak neměl trvat dlouho. Opět se chodbami ozvaly lidské kroky a hlasy, tentokrát ov?em ne těch, kteří chodby opravují, ale lidí, kteří si podzemí zamilovali celým svým srdcem. Parta postupně měnila název, ale nad?ení zůstávalo...