Sanace aneb muselo to být?
Autor: Jan Žák (contact@janzak.cz), Téma: Město Jihlava a jeho podzemí
Vydáno dne 20. 10. 2007 (1475 přečtení)
Po dokončení mapování byl proveden hydrogeologický průzkum. Do chodeb se vypravili
svazarmov?tí potápěči, u? po prvních sestupech se prokázalo, ?e je to jeden z
nejobtí?něj?ích úkolů, jaký kdy ?abí mu?i dostali. Sami o tom říkali: "V
chodbách je tma, pro zvý?ený kal nepomáhá osvětlování, ve vodorovných chodbách
nemáme nad sebou volnou hladinu, navíc jsou chodby někde tak úzké, ?e se v nich
nemů?eme otočit, navíc hrozí dal?í závaly." Po průzkumu potápěčů byla
odčerpána voda, provedeno dodatečné zakreslení do map, pod povrch sestoupili
geologové a kdy? ti řekli svoje, byl vypracován projekt sanace. Nahlédněme nyní do
něj ve stručnosti.
Po dokončení mapování byl proveden hydrogeologický průzkum. Do chodeb se vypravili
svazarmov?tí potápěči, u? po prvních sestupech se prokázalo, ?e je to jeden z
nejobtí?něj?ích úkolů, jaký kdy ?abí mu?i dostali. Sami o tom říkali: "V
chodbách je tma, pro zvý?ený kal nepomáhá osvětlování, ve vodorovných chodbách
nemáme nad sebou volnou hladinu, navíc jsou chodby někde tak úzké, ?e se v nich
nemů?eme otočit, navíc hrozí dal?í závaly." Po průzkumu potápěčů byla
odčerpána voda, provedeno dodatečné zakreslení do map, pod povrch sestoupili
geologové a kdy? ti řekli svoje, byl vypracován projekt sanace. Nahlédněme nyní do
něj ve stručnosti.
Vypracování projektové dokumentace ře?í zaji?tění podzemních chodeb
druhých a třetích pater. Pro vypracování bylo pou?ito situačních nákresů.
Ústavu geodézie a kartografie v Brně v měřítku 1:200, příčných profilů v
měřítku 1:100 a vlastní prohlídka projektanta. Tyto podzemní prostory jsou
převá?ně vyra?eny v ?ulo-rulovém zvětralém podlo?í, místy a? do
?těrkopískového pokryvu. V rostlé hornině je v?ak ponechána jen men?í část
chodeb, vět?ina jich je obezděna cihlou, která v?ak ji? není ve vyhovujícím
stavu. Cihelné obezdívky staticky nevyhovují tlakům nesoudr?ného prostředí, v
něm? jsou chodby vybudovány. Mnohde se v chodbách vyskytuje voda, kterou je třeba z
chodeb odvést do odvodňovacího systému.
Podzemní prostory jsou ve vět?ině případů zneči?těné odpadním
materiálem a zanesené nečistotami. Je třeba před vlastni rekonstrukcí chodby
vyčistit a materiál odvést. Tam, kde jsou v současné době cihelné překá?ky a
závaly odstranit. Mezi chodbami jednotlivých domů jen? nejsou navzájem spojeny, budou
provedeny průrazy v průchozí ?ířce nejméně 115 cm. Měřiči, kteří chodby
zaměřovali, se mnohdy nechali odradit cihelnými přepá?kami či zarovnanými čely
chodeb, tak?e pravděpodobně bude rozsah podzemních prostor po otevření těchto
přepá?ek vět?í. Tyto prostory budou zahrnuty do projektu dodatečně po zaměření.
Před započetím zaji??ovacích prací je nutno zajistit podzemní prostory proti
eventuálnímu pádu horniny v poru?ených úsecích s ohledem na bezpečnost
pracujících.
Způsob rekonstrukce: vzhledem k trvalému nedostatku mrazuvzdorných cihel P
200, bude ve?kerá výztu? podzemních chodeb betonová, a to průchozí chodby z betonu
prostého 8170. Tyto chodby budou mít světlou ?ířku 90,115 a 140cm a tlou??ku
stěn, jako? i klenby 30cm. Klenby jsou navr?eny půlkruhové, minimální světlá
vý?ka bude 150cm u krátkých a slepých chodbiček, průměrná vý?ka průchozích
chodeb bude činit 170cm. Podzemní prostory, men?í výklenky anebo chodby men?í
kubatury, které nejsou průchozí a nejsou vý?kově utopeny, mohou být plně zalo?eny
v celém profilu betonem B60 a prolo?ením 1/3 kamene. V těchto místech, kde se
nacházejí 2 chodby nad sebou, je nutno nejdříve rekonstruovat spodní chodbu, která
bude před započetím dřevěnou výztu?í. K rekonstrukci dolní chodby bude třeba
přistupovat opatrně, aby se při kopání základových rýh neporu?il mezistrop.
Stávající schodi?tě, vět?inou u vstupů, které jsou ve ?patném stavu, bude
nutné vyspravit, nebo případně provést celé nové.
Čela, uzavírající konce chodeb a výklenků budou l5cm silné a oddělené
lepenkou od ostatních stěn. V těch místech, kde byla vyzdívka stěn i klenby
provedena ji? dříve, a je v dobrém stavu, rekonstrukce se provádět nebudou.
Podlaha počvy bude upravena betonovou mazaninou l0 cm silnou, a betonu B105.
Tam, kde se vyskytuje voda, bude odvodněna monolitickou stru?kou o rozměrech l5xl5cm k
odvodňovacímu kanálu samospádem, nebo k čerpací jímce, je? bude umístěna na
nejní?e polo?eném místě podzemních prostor. Čerpací jímky budou rozměrů
50x50x50cm o tlou??ce stěn l5cm a pokryty lehkou mří?í s rámem.
Ve?keré probírky jak stropů, boků a počvy budou prováděny bez
pou?ití trhacích prací. Odvodnění bude zaji?těno svedením vody do nejni??ích
míst a v případě potřeby odčerpáváním přes první patro nebo bývalou dopravní
?achticí.
Větrání bude v podstatě přirozené, proto dojde k průrazům mezi
chodbami jednotlivých domů druhého patra. Uva?uje se jednak s větráním přes 1
suterény domů(aby byl průtah větrů podzemím co nejlep?í,zaji??ovací dveře mezi
1 a 2 patrem budou provedeny mří?í), jednak pomocí stávajících větracích
komínů, které je nutno upravit, vyčistit a zachovat. Předpokládá se, ?e tyto
úpravy spolu s hladkými stěnami výztu?e budou dostačující k odvětrávání
podzemí.
K zamezení přístupu nepovolaným osobám do podzemí budou v?echny vstupy
do 2 podla?í opatřeny ?eleznými uzamykatelnými dveřmi s otvory pro větrání.
Otvory budou takového profilu, aby jimi neprolézali hlodavci.
Přístup pro materiál: Přísun materiálu do podzemních prostor malého
rozsahu navzájem nepropojených a vý?kově rozdílných chodeb bude proveden přes 1
patra příslu?ných domů pomocí sklepních okének. Pouze vyjímečně bude
prováděna doprava materiálu po schodi?tích z povrchu do podzemí.
Rozsáhlé prostory budou k tomuto účelu zpřístupněny přímo z povrchu
?achticemi dvou typů. Prvním typem budou obdélníkové ?achtice o průměru
180/160cm. Stěny ?achtice budou zpevněny tak, aby podzemí trvale zpřístupnily.
Ohlubeň ?achtice bude opatřena odnímatelným poklopem z betonových prefabrikátů. Ty
budou opatřeny cementovou mazaninou proti vnikání vody do podzemí. Prostor nad
?achticí bude zadlá?děn a uveden do původního stavu. Pro případné kontroly
podzemí bude slou?it pro vstup vedle ?achtice otvor, opatřený ?elezným kruhovým
poklopem a pro snadný přístup budou na stěnách zabudovány ?elezné stoupačky.
?achtice druhého typu jsou navr?eny kruhového profilu ze skru?í II BP5/100. Prostor
mezi skru?í a čtvercovým výlomem ?achtice, který má světlost 1,5m x l,5m, bude
zalit hubeným betonem B60. Ohlubeň bude opatřena poklopem ČSN 136315 a na stěně budu
vidlicové stoupačky.
Vlastní práce: Doprava materiálu v chodbách je plánována ruční, z
povrchu potom ?achticí okovem pomocí jeřábu. Pod bočními stěnami budou vyhloubeny
a vybetonovány základy, ?iroké 30cm a hluboké 25cm. Za zhotovenými základy bude po
ztuhnutí betonu postupně provedeno bednění a betonování opěr. Za opěrami opět
bednění a betonování kleneb v?dy po takových úsecích, aby nebyla ohro?ena
bezpečnost pracujících.
Postupně bude vyměřována a odstraňována provizorní výdřeva. Pro
betoná? bude pou?ito vysokopecního cementu 350 říčního ?těrkopísku a čisté
říční vody. Betonová směs bude pou?ita zavlhlá, tvárlivá, bude prováděno
řádné dusání, aby nová betonová výztu? dokonale přilnula ke stávající staré
cihelné vyztu?í, nebo k obna?ené hornině. Nále?itou péči se musí věnovat
dusání betonu u bednění, aby povrch výztu?e byl hutný a hladký, nebo? po
odstranění bednění nebude ji? nijak upravován Hotové betonové stěny i klenby bude
nutno nejméně jeden o?etřovat rozptýlenou vodou, kropením. Projektované
zaji?tění podzemí je mo?no svým charakterem zařadit mezi zvlá?tní stavby nebo?
jakákoliv vada v jejich provedení by mohla způsobit hospodářské ?kody a ohrozit
?ivoty a zdraví lidí. Proto bude nutné provádět pravidelné kontrolní zkou?ky
ve?kerého dodávaného materiálu.
Pro skladování stavebního materiálu a výkopku bude pou?íváno
ohrazeného staveni?tě. Oplocení staveni?tě, zasahujícího do vozovky, musí být
opatřeno odrazovým sklem, nebo červeným světlem. Tolik tedy projektová dokumentace,
je? nám přiblí?ila prováděné práce.
O začátku prací přinesla Jiskra 4. ledna 1966 tuto zprávu:
"Havarijní stav historického jádra Jihlavy v důsledku poddolování je obecně
znám. Záchranné práce spočívají proto zejména v zabezpečení podzemních
vyrubaných prostor. Chodby jsou často zavalené a zanesené, vy?adují si různé
úpravy na potřebný profil i vyztu?ení podzemních prostor -vět?inou betoná?í.
Takto zaji?těné chodby pak zamezují dal?ímu pohybu základů staveb a tím
naru?ování, případně řízení domů. Úkolů sanace se ujal iniciativně
Geologický průzkum v Jihlavě, který pracuje společně se Závodem. Výstavba
kladenských dolů na dvou oddělených místech. Systémy podzemních chodeb skýtají
geologům častá překvapení v podobě objevu neznámých podzemních prostor. V
předstihu a je?tě před dodáním projektu, který vypracuje Rudný projekt v Brně,
byly loni v listopadu zahájeny práce na sanaci podzemí v Jihlavě. Ve spodním rohu
náměstí Míru se tyčí hora písku a je vymezen manipulační prostor, je? slou?í
jako skládka i jako prostor pro přípravu betonu pracovníkům Geologického průzkumu.
Pod vedením stavebního technika Miloslava ?mída zpřístupnila skupina horníků
podzemí pod domy č. 23, 24 a 25 mělkou ?achtou a vyztu?ila ji? desítky metrů
podzemních chodeb betoná?í i dostatek zku?eností z důlních prací. V leto?ním
roce bude vyzkou?ena na betoná? nástřikem pomocí transportu betonové směsi
potrubím vzduchem a tlakové pistole." Tolik tedy okresní noviny Jiskra,
Geologický průzkum a Výstavba kladenských dolů pracovali odděleně první ve
východní polovině centra, druzí v západní. Pracovat se začalo od jihu a práce
postupovaly směrem k severu. Práce probíhaly pomalu, teprve v létě roku 1972 utichly
v podzemí pod Jihlavou nastalo ticho. Klid v?ak neměl trvat dlouho. Opět se chodbami
ozvaly lidské kroky a hlasy, tentokrát ov?em ne těch, kteří chodby opravují, ale
lidí, kteří si podzemí zamilovali celým svým srdcem. Parta postupně měnila název,
ale nad?ení zůstávalo...