Trochu geologie neuškodí

Autor: Jan Žák (contact@janzak.cz), Téma: Město Jihlava a jeho podzemí
Vydáno dne 20. 10. 2007 (1218 přečtení)


Geologicky náleží město Jihlava a jeho širší okolí moldanubickému krystalinyku - moravské moldanubikum je budováno jeho jednotvárnou skupinou, vytvářející úzký pruh při východním okraji centrálního masívu . Skalní podklad historického jádra Jihlavy je převážně z biolitické pararuly, prostoupené malými tělesy dvojslídné žuly, injektované žílami aplitu, křemene, ojediněle i pegmatitu. Kontakty mezi dvojslídnou žulou a rolou jsou ostré. Mezi rulou a cordieritickými migmatity jsou pozvolné. Biotitické ruly i dvojslídné žuly bývají navětralé do značných hloubek.


Geologicky náleží město Jihlava a jeho širší okolí moldanubickému krystalinyku - moravské moldanubikum je budováno jeho jednotvárnou skupinou, vytvářející úzký pruh při východním okraji centrálního masívu . Skalní podklad historického jádra Jihlavy je převážně z biolitické pararuly, prostoupené malými tělesy dvojslídné žuly, injektované žílami aplitu, křemene, ojediněle i pegmatitu. Kontakty mezi dvojslídnou žulou a rolou jsou ostré. Mezi rulou a cordieritickými migmatity jsou pozvolné. Biotitické ruly i dvojslídné žuly bývají navětralé do značných hloubek.

Při povrchu je rula i žula rozložená v hlinitý písek s úlomky výše uvedených hornin. Mocnost eluvia se pohybuje kolem 2-3 m. Biotitická rula a cordieritický migmatit obsahují v převážné většině tyto minerály: křemen, draselné živce, plagioklás a oba druhy slíd - biotit a muskovit.

Žula obsahuje nejčastěji muskovit, biotit, křemen a živce. Horniny směrem do hloubky jsou nestejně zvětralé. Zvětrávání je ovlivněno řadou činitelů (puklinatost, poměrné zastoupení jednotlivých minerálů, struktura i textura horniny, průsak podzemní vody). V západní části historického jádra se vyskytují relikty jezerních sedimentů terciérního stáří. Jde převážně o štěrkopísky o velikosti zrn do 5cm. Štěrkopísky jsou ulehlé.

Z kvartérních sedimentů se zachovaly deluvia ze svahových hlín a písků. Z antrogenních vrstev jsou uloženy na povrchu násypy z výkopků a stavebního odpadu.

Hydrogeologické poměry

Pokud štoly, chodby a sklepy nejsou gravitačně odvodněny, akumuluje se podzemní voda v jejich dně a trvale zvodňuje skalní horninu. Hladina pod povrchem je proměnlivá a pohybuje se v hloubce 3-4m pod terénem.

V žulových horninách se uplatňuje hlavně puklinová propustnost. Vytváří se tak obzor puklinových vod,. jejichž množství je závislé na semknutosti puklin a na jejích výplních. Do úrovně počvy podzemních prostor je hornina silně zvětralá. Pukliny v hornině jsou však sepnuty, místy vyplněny produktem zvětrávání, takže puklinová propustnost je poměrně slabá. Biotitické rudy jsou méně odolné a proto rychleji zvětrávají. V jejich zvětralinách, na rozdíl od puklinové propustnosti matečné horniny, se projevuje i průlinová propustnost, která je však pro jílohlinitý a hlinitopísčitý charakter hornin velmi slabá.

Štěrkopísky předpokládaného miocénního stáří se vyskytují v západní části historické zástavby. Jsou to sedimenty s velkým objemem průlin, umožňují podzemní vodě živý oběh a srážkovým vodám dobrou infiltraci.