Trochu geologie neu?kodí
Autor: Jan Žák (contact@janzak.cz), Téma: Město Jihlava a jeho podzemí
Vydáno dne 20. 10. 2007 (1346 přečtení)
Geologicky nále?í město Jihlava a jeho ?ir?í okolí moldanubickému
krystalinyku - moravské moldanubikum je budováno jeho jednotvárnou skupinou,
vytvářející úzký pruh při východním okraji centrálního masívu . Skalní
podklad historického jádra Jihlavy je převá?ně z biolitické pararuly, prostoupené
malými tělesy dvojslídné ?uly, injektované ?ílami aplitu, křemene, ojediněle i
pegmatitu. Kontakty mezi dvojslídnou ?ulou a rolou jsou ostré. Mezi rulou a
cordieritickými migmatity jsou pozvolné. Biotitické ruly i dvojslídné ?uly bývají
navětralé do značných hloubek.
Geologicky nále?í město Jihlava a jeho ?ir?í okolí moldanubickému
krystalinyku - moravské moldanubikum je budováno jeho jednotvárnou skupinou,
vytvářející úzký pruh při východním okraji centrálního masívu . Skalní
podklad historického jádra Jihlavy je převá?ně z biolitické pararuly, prostoupené
malými tělesy dvojslídné ?uly, injektované ?ílami aplitu, křemene, ojediněle i
pegmatitu. Kontakty mezi dvojslídnou ?ulou a rolou jsou ostré. Mezi rulou a
cordieritickými migmatity jsou pozvolné. Biotitické ruly i dvojslídné ?uly bývají
navětralé do značných hloubek.
Při povrchu je rula i ?ula rozlo?ená v hlinitý písek s úlomky vý?e
uvedených hornin. Mocnost eluvia se pohybuje kolem 2-3 m. Biotitická rula a
cordieritický migmatit obsahují v převá?né vět?ině tyto minerály: křemen,
draselné ?ivce, plagioklás a oba druhy slíd - biotit a muskovit.
?ula obsahuje nejčastěji muskovit, biotit, křemen a ?ivce. Horniny
směrem do hloubky jsou nestejně zvětralé. Zvětrávání je ovlivněno řadou
činitelů (puklinatost, poměrné zastoupení jednotlivých minerálů, struktura i
textura horniny, průsak podzemní vody). V západní části historického jádra se
vyskytují relikty jezerních sedimentů terciérního stáří. Jde převá?ně o
?těrkopísky o velikosti zrn do 5cm. ?těrkopísky jsou ulehlé.
Z kvartérních sedimentů se zachovaly deluvia ze svahových hlín a písků.
Z antrogenních vrstev jsou ulo?eny na povrchu násypy z výkopků a stavebního odpadu.
Hydrogeologické poměry
Pokud ?toly, chodby a sklepy nejsou gravitačně odvodněny, akumuluje se
podzemní voda v jejich dně a trvale zvodňuje skalní horninu. Hladina pod povrchem je
proměnlivá a pohybuje se v hloubce 3-4m pod terénem.
V ?ulových horninách se uplatňuje hlavně puklinová propustnost.
Vytváří se tak obzor puklinových vod,. jejich? mno?ství je závislé na semknutosti
puklin a na jejích výplních. Do úrovně počvy podzemních prostor je hornina silně
zvětralá. Pukliny v hornině jsou v?ak sepnuty, místy vyplněny produktem
zvětrávání, tak?e puklinová propustnost je poměrně slabá. Biotitické
rudy jsou méně odolné a proto rychleji zvětrávají. V jejich zvětralinách, na
rozdíl od puklinové propustnosti matečné horniny, se projevuje i průlinová
propustnost, která je v?ak pro jílohlinitý a hlinitopísčitý charakter hornin velmi
slabá.
?těrkopísky předpokládaného miocénního stáří se vyskytují v
západní části historické zástavby. Jsou to sedimenty s velkým objemem průlin,
umo?ňují podzemní vodě ?ivý oběh a srá?kovým vodám dobrou infiltraci.