Trochu geologie neu?kodí

Autor: Jan Žák (contact@janzak.cz), Téma: Město Jihlava a jeho podzemí
Vydáno dne 20. 10. 2007 (1346 přečtení)




Geologicky nále?í město Jihlava a jeho ?ir?í okolí moldanubickému krystalinyku - moravské moldanubikum je budováno jeho jednotvárnou skupinou, vytvářející úzký pruh při východním okraji centrálního masívu . Skalní podklad historického jádra Jihlavy je převá?ně z biolitické pararuly, prostoupené malými tělesy dvojslídné ?uly, injektované ?ílami aplitu, křemene, ojediněle i pegmatitu. Kontakty mezi dvojslídnou ?ulou a rolou jsou ostré. Mezi rulou a cordieritickými migmatity jsou pozvolné. Biotitické ruly i dvojslídné ?uly bývají navětralé do značných hloubek.


Geologicky nále?í město Jihlava a jeho ?ir?í okolí moldanubickému krystalinyku - moravské moldanubikum je budováno jeho jednotvárnou skupinou, vytvářející úzký pruh při východním okraji centrálního masívu . Skalní podklad historického jádra Jihlavy je převá?ně z biolitické pararuly, prostoupené malými tělesy dvojslídné ?uly, injektované ?ílami aplitu, křemene, ojediněle i pegmatitu. Kontakty mezi dvojslídnou ?ulou a rolou jsou ostré. Mezi rulou a cordieritickými migmatity jsou pozvolné. Biotitické ruly i dvojslídné ?uly bývají navětralé do značných hloubek.

Při povrchu je rula i ?ula rozlo?ená v hlinitý písek s úlomky vý?e uvedených hornin. Mocnost eluvia se pohybuje kolem 2-3 m. Biotitická rula a cordieritický migmatit obsahují v převá?né vět?ině tyto minerály: křemen, draselné ?ivce, plagioklás a oba druhy slíd - biotit a muskovit.

?ula obsahuje nejčastěji muskovit, biotit, křemen a ?ivce. Horniny směrem do hloubky jsou nestejně zvětralé. Zvětrávání je ovlivněno řadou činitelů (puklinatost, poměrné zastoupení jednotlivých minerálů, struktura i textura horniny, průsak podzemní vody). V západní části historického jádra se vyskytují relikty jezerních sedimentů terciérního stáří. Jde převá?ně o ?těrkopísky o velikosti zrn do 5cm. ?těrkopísky jsou ulehlé.

Z kvartérních sedimentů se zachovaly deluvia ze svahových hlín a písků. Z antrogenních vrstev jsou ulo?eny na povrchu násypy z výkopků a stavebního odpadu.

Hydrogeologické poměry

Pokud ?toly, chodby a sklepy nejsou gravitačně odvodněny, akumuluje se podzemní voda v jejich dně a trvale zvodňuje skalní horninu. Hladina pod povrchem je proměnlivá a pohybuje se v hloubce 3-4m pod terénem.

V ?ulových horninách se uplatňuje hlavně puklinová propustnost. Vytváří se tak obzor puklinových vod,. jejich? mno?ství je závislé na semknutosti puklin a na jejích výplních. Do úrovně počvy podzemních prostor je hornina silně zvětralá. Pukliny v hornině jsou v?ak sepnuty, místy vyplněny produktem zvětrávání, tak?e puklinová propustnost je poměrně slabá. Biotitické rudy jsou méně odolné a proto rychleji zvětrávají. V jejich zvětralinách, na rozdíl od puklinové propustnosti matečné horniny, se projevuje i průlinová propustnost, která je v?ak pro jílohlinitý a hlinitopísčitý charakter hornin velmi slabá.

?těrkopísky předpokládaného miocénního stáří se vyskytují v západní části historické zástavby. Jsou to sedimenty s velkým objemem průlin, umo?ňují podzemní vodě ?ivý oběh a srá?kovým vodám dobrou infiltraci.