Jihlava v letopočtech

Autor: Jan Žák (email@janzak.cz), Téma: Město Jihlava
Vydáno dne 20. 10. 2007 (1467 přečtení)




1101 - Připomenutí staré obchodní stezky z jižní Moravy - Moravských Budějovic, Čáslavic, Brtnice, nedaleko Jihlavy, Polná a dál na sever.
12. stol. - Zanedlouho po vzniku první osady postavili osadníci první svatostánek.
první pol. 13. stol. - Byl na místě svatostánku postaven kostelík sv. Jana, pravděpodobně patřící řádu německých rytířů.
1233 - První zmínka v historických pramenech o Jihlavě je pergamenová listina, kde biskup Robert potvrzuje že řád německých rytířů prodal všechny světské statky v Humpolci a nad Jihlavou za 100 hřiven stříbra klášteru želivskému.
1234 - Václav I. daruje Jihlavu s dalšími statky nově zakládanému cisterciáckému klášteru v Tišnově. Pro nás je důležité že v této listině je oficiálně potvrzena existence trhu a mýta v Jihlavě.


1101 - Připomenutí staré obchodní stezky z jižní Moravy - Moravských Budějovic, Čáslavic, Brtnice, nedaleko Jihlavy, Polná a dál na sever.
12. stol. - Zanedlouho po vzniku první osady postavili osadníci první svatostánek.
první pol. 13. stol. - Byl na místě svatostánku postaven kostelík sv. Jana, pravděpodobně patřící řádu německých rytířů.
1233 - První zmínka v historických pramenech o Jihlavě je pergamenová listina, kde biskup Robert potvrzuje že řád německých rytířů prodal všechny světské statky v Humpolci a nad Jihlavou za 100 hřiven stříbra klášteru želivskému.
1234 - Václav I. daruje Jihlavu s dalšími statky nově zakládanému cisterciáckému klášteru v Tišnově. Pro nás je důležité že v této listině je oficiálně potvrzena existence trhu a mýta v Jihlavě.
po r. 1238 - Nález stříbrných rud.
1240 - Václav I. věnuje klášteru Bánov, aby získal zpět Jihlavu a Brtnici.
počátek 40. let 13. stol. - Obrovské masy lidí přichází do Jihlavy a bouřlivý rozvoj dolování stříbrných rud, jihlavské stříbro se stává základem ekonomické moci našich panovníků Václava I. a Přemysla Otakara II.
1249 - Formování jihlavského městského a horního práva. První potvrzení přítomnosti mincovny v Jihlavě.
1250 - Dokončení baziliky Nanebevzetí Pany Marie řádu menších bratří sv. Františka. v ulici Matky Boží, je to trojlodní bazilika a nejstarší kamennou stavbou horního města.
konec 40. let 13. stol. - Vzniká areál dominikánů v Křížové ulici, budovy jejich konventů zpevňovaly hradební systém města se říci , že je jedna z prvních uvědoměle gotických staveb na našem území.
Poslední z trojice mimořádných církevních staveb je městský farní chrám sv. Jakuba Většího. Jakubský kostel začal být stavěn ve starším hmotnějším duchu ovšem ovlivněn dominikány byl dostaven v cela gotickém duchu.
31. květen 1257 - Olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku vysvětil kostel sv. Jakuba.
1260 - S Jihlavou je spojena i mincovní reforma Přemysla Otakara II., přinášející ražbu nových kvalitních brakteátů, jednostranných ražených stříbrných mincí.
1261 - Vysvěcení kostela sv. Kříže.
8. května 1266 - V listině papeže Honoria II. je první historická zmínka o řece Jihlavě ( Giglaue ).
4. červenec 1269 - Další podporou obchodu je udělení práva skladu Přemyslem Otakarem II., jehož originální listina je nejstarší písemností dnešního jihlavského archivu.I když toto právo bylo po několika letech vráceno Německému Brodu, jenž o něj kvůli Jihlavě přišlo.
1270 - Vzniká písemná podoba jihlavského městského a horního práva, tzv. exemplář "A"
60. až 70. léta 13. stol. - Přemysl Otakar II. uděluje Jihlavě listinu, ve které odpouští Jihlavským berní a clo na čtyři roky ve všech svých zemích, aby mohli ušetřené peníze věnovat na opravu a zdokonalení hradebního systému. Z formulace textu vyplívá, že opevnění muselo existovat již dříve a ve smyslu uvedené listiny bylo dovedeno do určitého stupně dokonalosti.
40. až 80. léta 13. stol. - Největší rozkvět jihlavského stříbrného hornictví, nejvýnosnější těžba v celém českém státě.Jihlava se poprvé dotkla hvězd, jak po stránce ekonomické, právní tak i architektonické a technické. Na konci 13. stol. se musí už přejít k těžbě hlubinné.
1290 - Městský notář a správce školy Heřman píše druhou listinu jihlavského městského a horního práva, tzv. exemplář "B". Jihlava je zastíněna bohatším revírem kutnohorským.
1297 - Písemná zpráva o tzv. " horní svobodě " jihlavských obyvatel.
1300 - Václav II. vydává svůj známý zákon " práva horní královská ".
1306- Jihlava obsazena Rudolfem Habsburským.
prosinec 1307 - Raimund obsazuje město jménem Jindřich Korutanského.
14. červenec 1308 - Znojemským mírem Jihlava zastavena rakouskému vévodovy Albrechtovy sličnému.
1311 - Král Jan Lucemburský vykupuje Jihlavu od Fridricha Habsburského.
5. září 1323 - Jan Lucemburský osvobozuje Jihlavské od zemské berně z jejich statků.
4., 5. srpen 1328 - Jihlavské doly jsou postiženy ničivým zemětřesením spolu se zátopami.
1345 - Markrabě Karel výslovně rozšířil působnost jihlavského horního soudu jako nejvyšší instance horní na celý český stát, dále pak přivádí do Jihlavy židy, kteří zde sehrají důležitou úlohu v obchodě.
1346 - Vzniká nejstarší cech krejčích, pak vlnařů, soukeníků ,ševců, lazebníků, rybářů, kovářů, sedlářů, kolářů, ostrožníků, brnířů, kožešníků a sladovníků. Z počátku se tak činilo proti odporu městské rady a panovníka. Neboť v ceších bylo spatřováno narušení principů jednotné zprávy.
1353 - Jihlavu postihuje nejstarší bezpečně datovaný požár, jemuž kromě většiny města a hradeb padala za obět i část městského archivu s městskými knihami. Městu na 5 let odpuštěny veškeré platby.
27. květen 1359 - Karel VI. potvrzuje svým císařským majestátem všechna Jihlavská práva, tehdy je snad jihlavské privilegium "A" opatřeno pečetěmi.
1370 - Císař Karel IV. osvobozuje jihlavské od placení dlažebního mýta
1376 - Znovu se opakující katastrofa ničivé zemětřesení spolu se zátopami, které se opakují ještě ve větším měřítku než v r. 1353.
1386 - Vznik jihlavského vodovodu. Markrabě Jošt povoluje listinou použít výnosu vodovodu pro potřeby města.
19. února 1402 - Přepadení Jihlavy Zikmundem Křižanovským z Rokštejna a dalšími šlechtici z okolí. Přepadení se ovšem nezdařilo.
1405 - Mor v Jihlavě
1407-8 - Mor v Jihlavě.
1410 - Vznik rukopisného souboru napsaného notářem Michalem nebo Janem Vyšňovským pod názvem " Kniha Jihlavská " , dnes dochována ve vídeňské Národní knihovně
1419 - Nejstarší známý tržní řád v Jihlavě.
1420 - Definitivní ránu dostává jihlavská těžba vypuknutím husitských válek.
1420 - Jihlavští s ostatními moravskými městy se po boku Zikmunda účastní prvního velkého tažení proti husitům, směrem na Prahu. Dále se pak téhož roku účastní obležení Tábora v oddíle Jana z Leskovce.
1421 - Zikmund dává Albrechtovi v zástavu Jihlavu a další města.
1422 - Pod dojmem zdrcujících porážek dává Zikmund Albrechtovi správcovství celé Moravy
1423 - Žižka po neúspěšném obléhání Jihlavy uzavírá dohodu o vzájemném neútočení.
1425 - Albrecht dává svolení k vyhnání židů z Jihlavy. Jihlavští se velmi ostře utkala s táboryty o Kamenici nad Lipou.
3. až 9. září - byla Jihlava znovu obléhána husity. Po šesti dnech husité obléhání vzdali o odtáhli na výpad do Rakous. Městská rada kupuje od Mikuláše Barchaníka dům, který přestavuje na novou radnici.
1427 - Na rozhraní března o dubna dochází ke třetímu obléhání husity v čele s Janem Roháčem z Dubé. I toto obležení končí ovšem neúspěšně.
1433 - Dochází k podepsání mírové smlouvy mezi Albrechtem a Zdeňkem z Valdštejna, hlavním nepřítelem Jihlavy. Čímž měla být uklidněna oblast kolem Jihlavy.
5. července 1436 - Podepsání Basilejských kompaktát v Jihlavě. což znamená faktické ukončení husitských válek.
12. srpna 1436 - Císař Zikmund potvrzuje Jihlavským všechna privilegia
8. listopad 1441 - Jihlava podepisuje listinu uzavírající mír s Táborem.
4. duben 1454 - Král Ladislav oznamuje osvobození Jihlavských od placení všech mít a cel v Čechách a na Moravě.
1458 - Král Jiří z Poděbrad obléhá město.
1466 - Papež Pavel II. nařizuje Jihlavským, aby se postavili proti Jiřímu z Poděbrad.
1467 - Jiří z Poděbrad odnímá Jihlavě vrchní horní právo za její nepřátelský postoj.
1471 - Korunovace Matyáše Korvína za českého krále v Jihlavě.
1472 - Jihlavští přepadají Německý Brod.
1477 - Král Matyáše slevuje Jihlavským na 10 let všechny dávky, aby se město zbavilo dluhů.
1479 - Král Matyáše potvrzuje Jihlavě všechna privilegia a uděluje právo pečeti s červeným voskem.
1480 - Morová epidemie při které zemřelo údajně 4000 obyvatel. Brána Matky Boží se upravuje do pozdně gotické podoby. Mimořádného rozmachu dosahuje soukenictví, dosvědčují to i soudobé prameny uvádějící ke konci stol. 400 - 500 soukenických mistrů.
1492 - Král Vladislav II. uděluje Jihlavě tzv. Zlaté privilegium, podle něhož nesmí být Jihlava dána do zástavy za královské dluhy.
1508 - Zahájena přestavba brány Matky Boží do pozdně gotické podoby.
1513 - Mniši kláštera v Křížové ulici svojí neopatrností a lehkovážností zapříčinili požár ve kterém padlo za oběť 60 domů ve městě a 30 na předměstí a zahynulo 13 osob. Král Vladislav II. osvobozuje Jihlavu na 5 let od daní, aby mohla napravit škody po požáru.
1520 - Na následky zhoubné morové epidemie umírají stovky obyvatel, hlavně mezi chudinou a chudším obyvatelstvem.
5. října se protrhl z nedbalosti nově přijmutého porybného rybník Lukáš před Jihlavou s třinácti dalšími rybníky pod ním ležícími a vzniklá povodeň zcela vyplavila předměstí U koželuhů. Morová epidemie.
1523 - Požár, který vypuknul v tomto roce, znamenal velký zásah do vzhledu města. Odstranil řadu staveb vrcholné gotiky a ohraničil období doznívajících pozdně gotických prvků. Král Ludvík osvobozuje Jihlavu na 5 let od daní, aby mohla napravit škody po požáru.
1525 - První mše složená podle nové liturgie, při níž se přijímá podobojí způsobem.
29. až 31. ledna 1527 - Návštěva krále Ferdinanda I. v Jihlavě, když tudy projížděl do Čech, aby složil královskou přísahu českým stavům.
1530 - Jihlava kupuje od Ctibora a Jana Roubíků z Hlavatec tvrz Stonařov, Prostředkovice, Suchou a Nevcehle za 9000 kop míšeňských grošů.
1532 - Jihlava kupuje od Dětřicha z Dobré Vody polovinu Dlouhé Brtnice a půl pustých vsí Zhořce a Louček za 950 kop českých grošů.
1536 - Jihlava kupuje od Jana Trčky z Lípy Střítež a vsi Ždírec, Dobronín, Zvonějov, Dobešov a Herlotice za 5500 kop českých grošů
1542 - Jihlava kupuje od Valentina Pražáka druhou polovinu Dlouhé Brtnice s tvrzí a půl vsi Loučky za 1200 kop českých grošů.
1545 - Postavena kašna na Dolním náměstí.
1571 - Jsou městskou radou potvrzeny základní dokumenty nového bratrstva mistrů pěvců, tabulatorů, školní řád a artikuly.
1595 - Vynalézá mistr Dobroner nový druh sukna zvaný " boy ", těšící se velké oblibě v zahraničí.
konec 16. stol. - V Jihlavě dochází k druhému rozkvětu jihlavského dolování.
1609 - Jihlavou prochází poselstvo tureckého sultána císařskému dvoru Rudolfa do Prahy.
1647 - Jihlava obléhána a okupována švédskými vojsky.
1774 - Nejstarší založená továrna v Malém Beranově.
1755 - Jihlava je jako pevnost zrušena, hlavním důvodem je vývoj dělostřelby, což by zapříčinilo jednoduché překonání pevnosti.
19. listopad 1805 - Jihlava okupována francouzsko - bavorskými vojsky, Rakušané v několika srážkách mezi Štoky a Pávovem Francouze z Jihlavy vytlačily, ovšem po bitvě u Slavkova jsou nuceni se stáhnout a Jihlava je opět zabrána až do ledna 1806.
1808 - Zavádí se doživotní jmenování magistrátu v čele s purkmistrem.
1819 - Se vznikem Jakubského náměstí na místě středověkého hřbitova, zrušeného v r. 1784, je dotvořen komunikační půdorys vnitřního města. Jihlava na vrcholu hudebního života. Je založen hudební spolek, hlavním organizátorem je ředitel spolku J. F. Pokorný.
1826 - Je osázena dosud pustá strmá stráň od východních městských hradeb do hlubokého údolí Jihlávky a město se chlubí svým prvním parkem, Heulosem.
1835 - 36 - Bedřich Smetana studuje na zdejším gymnásiu.
1845 - Založena Česká čítárna..
duben 1848 - Po zavedení ústavnosti byla v dubnu zavedena instituce čtyř městských senátorů.
9. dubna 1848 - Začínají v Jihlavě vycházet první pravidelné noviny pod názvem " Sonntags - Blatt fur Gewerde, Industrie, Handel und geselliges Leben", jež zahajují souvislou řadu německých regionálních periody, vycházejících ve městě až do r. 1945 nepřetržitě.
8. září 1848 - Slavnostní předání praporu Národní gardě na jihlavském náměstí.
1850 - V Jihlavě ustanoven obecní výbor, jako usnášecí a dozorčí orgán městské správy s 30 členy.
1851 - Do Jihlavy je přeložena z Louky u Znojma tabáková továrna.
1861 - Vybudován nový velký pivovar u Vrchlického ulice.
18. listopadu 1864 - Byl pro Jihlavu vydán zvláštní statut a Jihlava se zařadila mezi tzv. statutární města. Znamenalo to, že městský úřad jihlavský vykonával na území města i kompetenci politického úřadu státní správy v první instanci, čili byl postaven na úroveň okresního hejtmanství.
1869 - Začíná se pohřbívat na novém hřbitově ( Pelhřimovská ulice ).
1870 - Založena nová plynárna J.Deutschem
1887 - Postaven železniční most přes řeku Jihlavu.
4. září 1900 - Vydává František Josef I. na žádost jihlavského radního E. Prusika ustanovení povolující a potvrzující dnešní znak.