 Vyberte si prosím |
|
| Sesterský web |
|
| Naměřili nám |
|
|
| Úvod neboli z pera autorů |
08. 02. 2010: Vážení návštěvníci, Jihlavské podzemí má v pronájmu jiné sdružení a proto jsme prozatím stopli naše stránky. Jihlavský Netopýr tímto po deseti letech opouští své teritorium a chystá se objevovat podzemní krásy v jiných lokalitách.
|
|
Mezi hlubokými lesy Českomoravské vrchoviny se v minulosti vinula tzv. Haberská stezka spojnice mezi Čechami a Moravou,
ale i do zemí alpských a uherských. Pár dřevěných chatrčí se krčilo ke kostelíku sv. Jana Křtitele postaveného přímo u
důležitého brodu přes řeku Jihlavu. To byla slovanská ves Stará Jihlava. První písemná zmínka o raně gotickém kostelíku
je z roku 1233, ke konci 20. století odkryté původní obrysy dokládají vznik kostelíka o více než 20 let dříve.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 1 |
Přidat komentář |
  )
Vydáno dne 12. 02. 2004 (1885 přečtení)
|
1101 - Připomenutí staré obchodní stezky z jižní Moravy - Moravských Budějovic, Čáslavic, Brtnice, nedaleko Jihlavy, Polná a dál na sever.
12. stol. - Zanedlouho po vzniku první osady postavili osadníci první svatostánek.
první pol. 13. stol. - Byl na místě svatostánku postaven kostelík sv. Jana, pravděpodobně patřící řádu německých rytířů.
1233 - První zmínka v historických pramenech o Jihlavě je pergamenová listina, kde biskup Robert potvrzuje že řád německých rytířů prodal všechny světské
statky v Humpolci a nad Jihlavou za 100 hřiven stříbra klášteru želivskému.
1234 - Václav I. daruje Jihlavu s dalšími statky nově zakládanému cisterciáckému klášteru v Tišnově. Pro nás je důležité že v této listině je oficiálně potvrzena
existence trhu a mýta v Jihlavě.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 20. 10. 2007 (672 přečtení)
|
Za tzv. První republiky se stala Jihlava přirozeným střediskem Českomoravské vysočiny. Řada
soukromých továren produkovala výrobky, jejichž věhlas se šířil i do ciziny. Dobré jméno si
získaly například jihlavská piána, obuv značky Humanic, výrobky jihlavské "tabáčky"
k nejlepším se řadil rovněž jihlavský plyš.Horácko, ač chudý kraj, plodilo na kamenitých
polích znamenité brambory. Lidové zvyky a umění,jehož stopy nalézáme v kouzelných betlémech
a výrobcích lidového řezbářství, doznívalo po II.světové válce na venkově nošením
tzv."pajeráckých krojů. Čisté a udržované město svědčilo o bohatství občanského i
duchovního života. I přes některé sociální střety žila většina jihlavského obyvatelstva ve
shodě. Ostré národnostní konflikty se vyhrotily po nástupu & Hitlera k moci a vyústily
odsunem Němců po II.světové válce.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 20. 10. 2007 (377 přečtení)
|
Pod celou středověkou zástavbou města Jihlavy se rozprostírá rozsáhlá síť podzemních chodeb, výklenků, slepých větví a na
některých místech rozšířených prostor tvořících, místnosti i celé sály. Tyto chodby se z pod domů stáčí i pod ulicemi a
náměstí, mnohonásobně se větví a dělí i lomí, takže nezvaný návštěvník zde může snadno zabloudit.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 12. 02. 2004 (4093 přečtení)
|
Prvními lidmi, kteří pravidelně denně sestupovali do podzemí, byli
havíři, jenž chodby razili. Můžeme mít za to, že to byli právě oni, neboť ražba
chodeb byla provedena tak dokonale, že nikdo jiný nepřicházel v úvahu. Zpočátku
sice rozšiřovali sklepní prostory pod celý dům náhodně najmutí nádeníci, ale
koncem 13. a počátkem 14. Století těžba stříbra v okolí města začala upadat,
neboť nejbohatší žíly byly již vytěženy. Nastalo první masovější
propouštění horníků, zatím jenom v menším rozsahu. Tito lidé, když přišli o
práci v dolech, byli najímáni měšťany, takže přebírali ražbu pod centrem města
do svých rukou. 5. a 6. srpna 1328 došlo na Jihlavsku k silnému zemětřesení, jenž
poškodilo mnoho dolů v okolí města. Kverkové (těžařští podnikatelé), kteří
neměli peníze na obnovení těžby, byli nuceni své doly uzavřít a horníky
propustit. Tohoto stavu využili bohatí měšťané, kteří je zaměstnali na ražbě
podzemních skladovacích prostor. Začalo vznikat zárodečné podzemí.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 20. 10. 2007 (703 přečtení)
|
Geologicky náleží město Jihlava a jeho širší okolí moldanubickému
krystalinyku - moravské moldanubikum je budováno jeho jednotvárnou skupinou,
vytvářející úzký pruh při východním okraji centrálního masívu . Skalní
podklad historického jádra Jihlavy je převážně z biolitické pararuly, prostoupené
malými tělesy dvojslídné žuly, injektované žílami aplitu, křemene, ojediněle i
pegmatitu. Kontakty mezi dvojslídnou žulou a rolou jsou ostré. Mezi rulou a
cordieritickými migmatity jsou pozvolné. Biotitické ruly i dvojslídné žuly bývají
navětralé do značných hloubek.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 20. 10. 2007 (446 přečtení)
|
Po dokončení mapování byl proveden hydrogeologický průzkum. Do chodeb se vypravili
svazarmovští potápěči, už po prvních sestupech se prokázalo, že je to jeden z
nejobtížnějších úkolů, jaký kdy žabí muži dostali. Sami o tom říkali: "V
chodbách je tma, pro zvýšený kal nepomáhá osvětlování, ve vodorovných chodbách
nemáme nad sebou volnou hladinu, navíc jsou chodby někde tak úzké, že se v nich
nemůžeme otočit, navíc hrozí další závaly." Po průzkumu potápěčů byla
odčerpána voda, provedeno dodatečné zakreslení do map, pod povrch sestoupili
geologové a když ti řekli svoje, byl vypracován projekt sanace. Nahlédněme nyní do
něj ve stručnosti.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 20. 10. 2007 (593 přečtení)
|
Dle vyprávění starých pamětníků jakýsi vojín C. K. 81. pěšího pluku se vrátil
ze zábavy v restauraci Na slunci do kasáren v poněkud podnapilém stavu. V šeru
chodeb bývalého kláštera si spletl cestu a místo do své ubikace zamířil k
podzemním chodbám. Jejich labyrintem se dostal až pod kostel sv. Ignáce, kde
s hrůzou zjistil, že se nachází v hrobce. Pohled na mumifikovaná těla mnichů
způsobil, že vojín okamžitě vystřízlivěl a zděšen se vrhl zpět do chodeb,
zabloudil však a teprve druhý den se mu podařilo najít cestu zpět.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 1 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 20. 10. 2007 (647 přečtení)
|
Před 727 lety vstupuje do dějin našeho národa svým Horním právem město Jihlava a je příznačné, že současně s ním potvrzuje
král Václav I. i rozsáhlá práva městská. Jihlava totiž děkuje za svůj rozkvět bohatým stříbrným žilám a proslulým dolům,
které ji postavily mezi nejpřednější města celého království. Čeští králové nešetřili svou přízní a zahrnuli Jihlavu
všemožnými privilegiemi a výsadami.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 1 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 12. 02. 2004 (1886 přečtení)
|
Společně se vydejme na obhlídku všech jedenadvaceti kutišť v okolí Jihlavy, kde si ukážeme, co se ze slavné minulosti dochovalo, v jakém stavu byly stopy po jihlavských dolech ještě nedávno a jak vypadají dnes. Nejprve se podívejme, kde se všude těžilo na území dnešního města.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 20. 10. 2007 (605 přečtení)
|
Protože návštěva podzemí není vždy procházkou růžovým sadem, je namístě poučit se některými aktualitami pro naše moderní 21. století.
Pod zemí je stálá teplota, většinou vysoká relativní vlhkost a samozřejmě tma. V jeskyních je po většinu roku relativně chladno, někdy pouhých 7°C, proto vždy bez ohledu na druh podzemní prostory pamatujte na oblečení.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 12. 02. 2004 (1876 přečtení)
|
Jsou lidskými výtvory a napodobeninami jeskyní skutečných, mohou být objekty stavebními, ve zdivu,
nebo důlními, jako dutiny v hornině. Nejstarší z umělých jeskyní byly u nás budovány v renesanci.
Příkladem může být "grotta" v Císařském mlýně v pražské stromovce, nebo již zbouraná "krápníková
jeskyně" při Rudolfově letohrádku u bývalého Bubenského dvora v Praze - Holešovicích.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 12. 02. 2004 (2196 přečtení)
|
"Malý vchodový prostor, známý již dříve, byl ve svém kraji místem deponie domovního odpadu. Prostora má vertikální stupňovitý charakter v podélné ose zhruba V - Z. V hloubce kolem 10 m je zastižena hranice mezi nadložními a podložními vápenci. Pod touto hranicí je výrazný jeskynní horizont, který v hloubce (od vchodu) 25 m končí na hladině krasové vody ve třech studnách, z nichž nejhlubší je 4 m.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 12. 02. 2004 (1405 přečtení)
|
|
