Jihlavský Netopýr



| Hlavní stránka | Kniha návštěv | Seznam rubrik | Rozšířené hledání |
Vyberte si prosím

Sesterský web
sesterský web Lomy Amerika

Naměřili nám

Úvod neboli z pera autorů

Databáze je prázdná!


Město Jihlava
Mezi hlubokými lesy Českomoravské vrchoviny se v minulosti vinula tzv. Haberská stezka spojnice mezi Čechami a Moravou, ale i do zemí alpských a uherských. Pár dřevěných chatrčí se krčilo ke kostelíku sv. Jana Křtitele postaveného přímo u důležitého brodu přes řeku Jihlavu. To byla slovanská ves Stará Jihlava. První písemná zmínka o raně gotickém kostelíku je z roku 1233, ke konci 20. století odkryté původní obrysy dokládají vznik kostelíka o více než 20 let dříve.
( Celý článek... | Autor: Jan Žák | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )
Vydáno dne 12. 02. 2004 (2376 přečtení)

Jihlava v letopočtech
1101 - Připomenutí staré obchodní stezky z jižní Moravy - Moravských Budějovic, Čáslavic, Brtnice, nedaleko Jihlavy, Polná a dál na sever.
12. stol. - Zanedlouho po vzniku první osady postavili osadníci první svatostánek.
první pol. 13. stol. - Byl na místě svatostánku postaven kostelík sv. Jana, pravděpodobně patřící řádu německých rytířů.
1233 - První zmínka v historických pramenech o Jihlavě je pergamenová listina, kde biskup Robert potvrzuje že řád německých rytířů prodal všechny světské statky v Humpolci a nad Jihlavou za 100 hřiven stříbra klášteru želivskému.
1234 - Václav I. daruje Jihlavu s dalšími statky nově zakládanému cisterciáckému klášteru v Tišnově. Pro nás je důležité že v této listině je oficiálně potvrzena existence trhu a mýta v Jihlavě.
( Celý článek... | Autor: Jan Žák | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )
Vydáno dne 20. 10. 2007 (1142 přečtení)

Jihlava a součastnost
Za tzv. První republiky se stala Jihlava přirozeným střediskem Českomoravské vysočiny. Řada soukromých továren produkovala výrobky, jejichž věhlas se šířil i do ciziny. Dobré jméno si získaly například jihlavská piána, obuv značky Humanic, výrobky jihlavské "tabáčky" k nejlepším se řadil rovněž jihlavský plyš.Horácko, ač chudý kraj, plodilo na kamenitých polích znamenité brambory. Lidové zvyky a umění,jehož stopy nalézáme v kouzelných betlémech a výrobcích lidového řezbářství, doznívalo po II.světové válce na venkově nošením tzv."pajeráckých krojů. Čisté a udržované město svědčilo o bohatství občanského i duchovního života. I přes některé sociální střety žila většina jihlavského obyvatelstva ve shodě. Ostré národnostní konflikty se vyhrotily po nástupu & Hitlera k moci a vyústily odsunem Němců po II.světové válce.
( Celý článek... | Autor: Jan Žák | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )
Vydáno dne 20. 10. 2007 (660 přečtení)

Město Jihlava a jeho podzemí
Pod celou středověkou zástavbou města Jihlavy se rozprostírá rozsáhlá síť podzemních chodeb, výklenků, slepých větví a na některých místech rozšířených prostor tvořících, místnosti i celé sály. Tyto chodby se z pod domů stáčí i pod ulicemi a náměstí, mnohonásobně se větví a dělí i lomí, takže nezvaný návštěvník zde může snadno zabloudit.
( Celý článek... | Autor: Jan Žák | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )
Vydáno dne 12. 02. 2004 (5131 přečtení)

Lidé v Jihlavském podzemí
Prvními lidmi, kteří pravidelně denně sestupovali do podzemí, byli havíři, jenž chodby razili. Můžeme mít za to, že to byli právě oni, neboť ražba chodeb byla provedena tak dokonale, že nikdo jiný nepřicházel v úvahu. Zpočátku sice rozšiřovali sklepní prostory pod celý dům náhodně najmutí nádeníci, ale koncem 13. a počátkem 14. Století těžba stříbra v okolí města začala upadat, neboť nejbohatší žíly byly již vytěženy. Nastalo první masovější propouštění horníků, zatím jenom v menším rozsahu. Tito lidé, když přišli o práci v dolech, byli najímáni měšťany, takže přebírali ražbu pod centrem města do svých rukou. 5. a 6. srpna 1328 došlo na Jihlavsku k silnému zemětřesení, jenž poškodilo mnoho dolů v okolí města. Kverkové (těžařští podnikatelé), kteří neměli peníze na obnovení těžby, byli nuceni své doly uzavřít a horníky propustit. Tohoto stavu využili bohatí měšťané, kteří je zaměstnali na ražbě podzemních skladovacích prostor. Začalo vznikat zárodečné podzemí.
( Celý článek... | Autor: Jan Žák | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )
Vydáno dne 20. 10. 2007 (1122 přečtení)

Trochu geologie neuškodí
Geologicky náleží město Jihlava a jeho širší okolí moldanubickému krystalinyku - moravské moldanubikum je budováno jeho jednotvárnou skupinou, vytvářející úzký pruh při východním okraji centrálního masívu . Skalní podklad historického jádra Jihlavy je převážně z biolitické pararuly, prostoupené malými tělesy dvojslídné žuly, injektované žílami aplitu, křemene, ojediněle i pegmatitu. Kontakty mezi dvojslídnou žulou a rolou jsou ostré. Mezi rulou a cordieritickými migmatity jsou pozvolné. Biotitické ruly i dvojslídné žuly bývají navětralé do značných hloubek.
( Celý článek... | Autor: Jan Žák | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )
Vydáno dne 20. 10. 2007 (798 přečtení)

Sanace aneb muselo to být?
Po dokončení mapování byl proveden hydrogeologický průzkum. Do chodeb se vypravili svazarmovští potápěči, už po prvních sestupech se prokázalo, že je to jeden z nejobtížnějších úkolů, jaký kdy žabí muži dostali. Sami o tom říkali: "V chodbách je tma, pro zvýšený kal nepomáhá osvětlování, ve vodorovných chodbách nemáme nad sebou volnou hladinu, navíc jsou chodby někde tak úzké, že se v nich nemůžeme otočit, navíc hrozí další závaly." Po průzkumu potápěčů byla odčerpána voda, provedeno dodatečné zakreslení do map, pod povrch sestoupili geologové a když ti řekli svoje, byl vypracován projekt sanace. Nahlédněme nyní do něj ve stručnosti.
( Celý článek... | Autor: Jan Žák | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )
Vydáno dne 20. 10. 2007 (956 přečtení)

Pověsti Jihlavského podzemí
Dle vyprávění starých pamětníků jakýsi vojín C. K. 81. pěšího pluku se vrátil ze zábavy v restauraci Na slunci do kasáren v poněkud podnapilém stavu. V šeru chodeb bývalého kláštera si spletl cestu a místo do své ubikace zamířil k podzemním chodbám. Jejich labyrintem se dostal až pod kostel sv. Ignáce, kde s hrůzou zjistil, že se nachází v hrobce. Pohled na mumifikovaná těla mnichů způsobil, že vojín okamžitě vystřízlivěl a zděšen se vrhl zpět do chodeb, zabloudil však a teprve druhý den se mu podařilo najít cestu zpět.
( Celý článek... | Autor: Jan Žák | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )
Vydáno dne 20. 10. 2007 (1076 přečtení)

Město Jihlava a dolování
Před 727 lety vstupuje do dějin našeho národa svým Horním právem město Jihlava a je příznačné, že současně s ním potvrzuje král Václav I. i rozsáhlá práva městská. Jihlava totiž děkuje za svůj rozkvět bohatým stříbrným žilám a proslulým dolům, které ji postavily mezi nejpřednější města celého království. Čeští králové nešetřili svou přízní a zahrnuli Jihlavu všemožnými privilegiemi a výsadami.
( Celý článek... | Autor: Jan Žák | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )
Vydáno dne 12. 02. 2004 (2392 přečtení)

Místa Jihlavských kutišť
Společně se vydejme na obhlídku všech jedenadvaceti kutišť v okolí Jihlavy, kde si ukážeme, co se ze slavné minulosti dochovalo, v jakém stavu byly stopy po jihlavských dolech ještě nedávno a jak vypadají dnes. Nejprve se podívejme, kde se všude těžilo na území dnešního města.
( Celý článek... | Autor: Jan Žák | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )
Vydáno dne 20. 10. 2007 (1048 přečtení)

Podzemí v České republice
Protože návštěva podzemí není vždy procházkou růžovým sadem, je namístě poučit se některými aktualitami pro naše moderní 21. století. Pod zemí je stálá teplota, většinou vysoká relativní vlhkost a samozřejmě tma. V jeskyních je po většinu roku relativně chladno, někdy pouhých 7°C, proto vždy bez ohledu na druh podzemní prostory pamatujte na oblečení.
( Celý článek... | Autor: Jan Žák | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )
Vydáno dne 12. 02. 2004 (2452 přečtení)

O jeskyních
Jsou lidskými výtvory a napodobeninami jeskyní skutečných, mohou být objekty stavebními, ve zdivu, nebo důlními, jako dutiny v hornině. Nejstarší z umělých jeskyní byly u nás budovány v renesanci. Příkladem může být "grotta" v Císařském mlýně v pražské stromovce, nebo již zbouraná "krápníková jeskyně" při Rudolfově letohrádku u bývalého Bubenského dvora v Praze - Holešovicích.
( Celý článek... | Autor: Jan Žák | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )
Vydáno dne 12. 02. 2004 (2794 přečtení)

O propastech
"Malý vchodový prostor, známý již dříve, byl ve svém kraji místem deponie domovního odpadu. Prostora má vertikální stupňovitý charakter v podélné ose zhruba V - Z. V hloubce kolem 10 m je zastižena hranice mezi nadložními a podložními vápenci. Pod touto hranicí je výrazný jeskynní horizont, který v hloubce (od vchodu) 25 m končí na hladině krasové vody ve třech studnách, z nichž nejhlubší je 4 m.
( Celý článek... | Autor: Jan Žák | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )
Vydáno dne 12. 02. 2004 (1890 přečtení)

Tento server byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému.