 Vyberte si prosím |
|
| Sesterský web |
|
|
| Úvod neboli z pera autorů |
|
Mezi hlubokými lesy Českomoravské vrchoviny se v minulosti vinula tzv. Haberská stezka spojnice mezi Čechami a Moravou,
ale i do zemí alpských a uherských. Pár dřevěných chatrčí se krčilo ke kostelíku sv. Jana Křtitele postaveného přímo u
důle?itého brodu přes řeku Jihlavu. To byla slovanská ves Stará Jihlava. První písemná zmínka o raně gotickém kostelíku
je z roku 1233, ke konci 20. století odkryté původní obrysy dokládají vznik kostelíka o více ne? 20 let dříve.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 1 |
Přidat komentář |
  )
Vydáno dne 12. 02. 2004 (2985 přečtení)
|
1101 - Připomenutí staré obchodní stezky z ji?ní Moravy - Moravských Budějovic, Čáslavic, Brtnice, nedaleko Jihlavy, Polná a dál na sever.
12. stol. - Zanedlouho po vzniku první osady postavili osadníci první svatostánek.
první pol. 13. stol. - Byl na místě svatostánku postaven kostelík sv. Jana, pravděpodobně patřící řádu německých rytířů.
1233 - První zmínka v historických pramenech o Jihlavě je pergamenová listina, kde biskup Robert potvrzuje ?e řád německých rytířů prodal v?echny světské
statky v Humpolci a nad Jihlavou za 100 hřiven stříbra klá?teru ?elivskému.
1234 - Václav I. daruje Jihlavu s dal?ími statky nově zakládanému cisterciáckému klá?teru v Ti?nově. Pro nás je důle?ité ?e v této listině je oficiálně potvrzena
existence trhu a mýta v Jihlavě.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 20. 10. 2007 (1870 přečtení)
|
Za tzv. První republiky se stala Jihlava přirozeným střediskem Českomoravské vysočiny. Řada
soukromých továren produkovala výrobky, jejich? věhlas se ?ířil i do ciziny. Dobré jméno si
získaly například jihlavská piána, obuv značky Humanic, výrobky jihlavské "tabáčky"
k nejlep?ím se řadil rovně? jihlavský ply?.Horácko, ač chudý kraj, plodilo na kamenitých
polích znamenité brambory. Lidové zvyky a umění,jeho? stopy nalézáme v kouzelných betlémech
a výrobcích lidového řezbářství, doznívalo po II.světové válce na venkově no?ením
tzv."pajeráckých krojů. Čisté a udr?ované město svědčilo o bohatství občanského i
duchovního ?ivota. I přes některé sociální střety ?ila vět?ina jihlavského obyvatelstva ve
shodě. Ostré národnostní konflikty se vyhrotily po nástupu & Hitlera k moci a vyústily
odsunem Němců po II.světové válce.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 20. 10. 2007 (1057 přečtení)
|
Pod celou středověkou zástavbou města Jihlavy se rozprostírá rozsáhlá sí? podzemních chodeb, výklenků, slepých větví a na
některých místech roz?ířených prostor tvořících, místnosti i celé sály. Tyto chodby se z pod domů stáčí i pod ulicemi a
náměstí, mnohonásobně se větví a dělí i lomí, tak?e nezvaný náv?těvník zde mů?e snadno zabloudit.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 2 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 12. 02. 2004 (6494 přečtení)
|
Prvními lidmi, kteří pravidelně denně sestupovali do podzemí, byli
havíři, jen? chodby razili. Mů?eme mít za to, ?e to byli právě oni, nebo? ra?ba
chodeb byla provedena tak dokonale, ?e nikdo jiný nepřicházel v úvahu. Zpočátku
sice roz?iřovali sklepní prostory pod celý dům náhodně najmutí nádeníci, ale
koncem 13. a počátkem 14. Století tě?ba stříbra v okolí města začala upadat,
nebo? nejbohat?í ?íly byly ji? vytě?eny. Nastalo první masověj?í
propou?tění horníků, zatím jenom v men?ím rozsahu. Tito lidé, kdy? při?li o
práci v dolech, byli najímáni mě??any, tak?e přebírali ra?bu pod centrem města
do svých rukou. 5. a 6. srpna 1328 do?lo na Jihlavsku k silnému zemětřesení, jen?
po?kodilo mnoho dolů v okolí města. Kverkové (tě?ař?tí podnikatelé), kteří
neměli peníze na obnovení tě?by, byli nuceni své doly uzavřít a horníky
propustit. Tohoto stavu vyu?ili bohatí mě??ané, kteří je zaměstnali na ra?bě
podzemních skladovacích prostor. Začalo vznikat zárodečné podzemí.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 20. 10. 2007 (1758 přečtení)
|
Geologicky nále?í město Jihlava a jeho ?ir?í okolí moldanubickému
krystalinyku - moravské moldanubikum je budováno jeho jednotvárnou skupinou,
vytvářející úzký pruh při východním okraji centrálního masívu . Skalní
podklad historického jádra Jihlavy je převá?ně z biolitické pararuly, prostoupené
malými tělesy dvojslídné ?uly, injektované ?ílami aplitu, křemene, ojediněle i
pegmatitu. Kontakty mezi dvojslídnou ?ulou a rolou jsou ostré. Mezi rulou a
cordieritickými migmatity jsou pozvolné. Biotitické ruly i dvojslídné ?uly bývají
navětralé do značných hloubek.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 20. 10. 2007 (1353 přečtení)
|
Po dokončení mapování byl proveden hydrogeologický průzkum. Do chodeb se vypravili
svazarmov?tí potápěči, u? po prvních sestupech se prokázalo, ?e je to jeden z
nejobtí?něj?ích úkolů, jaký kdy ?abí mu?i dostali. Sami o tom říkali: "V
chodbách je tma, pro zvý?ený kal nepomáhá osvětlování, ve vodorovných chodbách
nemáme nad sebou volnou hladinu, navíc jsou chodby někde tak úzké, ?e se v nich
nemů?eme otočit, navíc hrozí dal?í závaly." Po průzkumu potápěčů byla
odčerpána voda, provedeno dodatečné zakreslení do map, pod povrch sestoupili
geologové a kdy? ti řekli svoje, byl vypracován projekt sanace. Nahlédněme nyní do
něj ve stručnosti.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 20. 10. 2007 (1484 přečtení)
|
Dle vyprávění starých pamětníků jakýsi vojín C. K. 81. pě?ího pluku se vrátil
ze zábavy v restauraci Na slunci do kasáren v poněkud podnapilém stavu. V ?eru
chodeb bývalého klá?tera si spletl cestu a místo do své ubikace zamířil k
podzemním chodbám. Jejich labyrintem se dostal a? pod kostel sv. Ignáce, kde
s hrůzou zjistil, ?e se nachází v hrobce. Pohled na mumifikovaná těla mnichů
způsobil, ?e vojín okam?itě vystřízlivěl a zdě?en se vrhl zpět do chodeb,
zabloudil v?ak a teprve druhý den se mu podařilo najít cestu zpět.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 1 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 20. 10. 2007 (1548 přečtení)
|
Před 727 lety vstupuje do dějin na?eho národa svým Horním právem město Jihlava a je příznačné, ?e současně s ním potvrzuje
král Václav I. i rozsáhlá práva městská. Jihlava toti? děkuje za svůj rozkvět bohatým stříbrným ?ilám a proslulým dolům,
které ji postavily mezi nejpředněj?í města celého království. Če?tí králové ne?etřili svou přízní a zahrnuli Jihlavu
v?emo?nými privilegiemi a výsadami.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 1 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 12. 02. 2004 (3025 přečtení)
|
Společně se vydejme na obhlídku v?ech jedenadvaceti kuti?? v okolí Jihlavy, kde si uká?eme, co se ze slavné minulosti dochovalo, v jakém stavu byly stopy po jihlavských dolech je?tě nedávno a jak vypadají dnes. Nejprve se podívejme, kde se v?ude tě?ilo na území dne?ního města.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 20. 10. 2007 (1536 přečtení)
|
Proto?e náv?těva podzemí není v?dy procházkou rů?ovým sadem, je namístě poučit se některými aktualitami pro na?e moderní 21. století.
Pod zemí je stálá teplota, vět?inou vysoká relativní vlhkost a samozřejmě tma. V jeskyních je po vět?inu roku relativně chladno, někdy pouhých 7°C, proto v?dy bez ohledu na druh podzemní prostory pamatujte na oblečení.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 12. 02. 2004 (2993 přečtení)
|
Jsou lidskými výtvory a napodobeninami jeskyní skutečných, mohou být objekty stavebními, ve zdivu,
nebo důlními, jako dutiny v hornině. Nejstar?í z umělých jeskyní byly u nás budovány v renesanci.
Příkladem mů?e být "grotta" v Císařském mlýně v pra?ské stromovce, nebo ji? zbouraná "krápníková
jeskyně" při Rudolfově letohrádku u bývalého Bubenského dvora v Praze - Hole?ovicích.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 12. 02. 2004 (3360 přečtení)
|
"Malý vchodový prostor, známý ji? dříve, byl ve svém kraji místem deponie domovního odpadu. Prostora má vertikální stupňovitý charakter v podélné ose zhruba V - Z. V hloubce kolem 10 m je zasti?ena hranice mezi nadlo?ními a podlo?ními vápenci. Pod touto hranicí je výrazný jeskynní horizont, který v hloubce (od vchodu) 25 m končí na hladině krasové vody ve třech studnách, z nich? nejhlub?í je 4 m.
( Celý článek... |
Autor: Jan Žák |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
)
Vydáno dne 12. 02. 2004 (2446 přečtení)
|
|
